Polyesterová vlákna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(mezinárodní zkratka: PES)
Obsah |
[editovat] Historický vývoj
Polyestery jsou skupina polymerů, které obsahují esterovou funkční skupinu.
Přírodní polyester je znám asi od roku 1830[1], první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941.
S vyrobenými cca. 25 miliony tun v roce 2005 je to v současné době ve světě (po bavlně) druhé nejpoužívanější textilní vlákno. Výroba polyesterových vláken v tzv. vyspělých zemích se však v posledních 30 letech postupně snižuje, k největším producentům dnes patří Čína a Indie. Západní Evropa dodávala v roce 2005 asi 1,3 miliony tun, v Plané nad Lužnicí vyrobili ještě v roce 1989 přes 500 tun, v posledních letech se Český statistický úřad o tomto druhu výroby vůbec nezmiňuje.
[editovat] Chemické složení
Vlákno je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.
[editovat] Výroba
[2] Základni surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.
Polyethylentereftalát se
- a) přímo zvlákňuje (kontinuálni postup) nebo
- b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení – tavení – zvlákňování
Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž.
Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.
Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se filament trhá nebo řeže na konvertoru[3] na stapl, který se délkou i tvarem může přízpůsobit staplu vlny.
Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.
[editovat] Vlastnosti a použití polyesterových vláken.
Polyesterová vlákna mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích (s výjimkou punčoch a podšívkovin).
K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:
Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)
Malá navlhavost (rychlé sušení)
Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Na příklad:
Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy[4], dopravní pásy, šicí nitě)
Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit
- žmolkovitost (na úkor pevnosti),
- afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva)
- sráživost, obloučkovitost
Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokroulým (např. trojúhelníkovým) průřezem.
Dutá polyesterová vlákna: [5] se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem nechají prát.
Vzhled polyest. hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílým stupněm protažení a tvarování.
Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyest. vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čvtrtinou tlouštky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.
[editovat] Zacházení s výrobky z polyesterových vláken
Štítky na vyrobcích nesou často obchodní názvy, např.: Terylene, Diolen, Dacron, Trevira a podobně.
Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné hedvábné tkaniny však jen ve vlažné lázni.
Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem.
Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160°C.
U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30°C a u žehličky nesmí přesáhnout 150°C.
[editovat] Literatura
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 359 – 389, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 184 - 190
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Historický vývoj: http://de.wikipedia.org/wiki/Polyester
- ↑ Technolog. postup výroby: http://www.cirfs.org/frames_03_09.htm
- ↑ Trhací a řezací konvertor: http://www.finlane.com/pdf/seydel.pdf
- ↑ Vlákna na pneumatikové kordy: http://www.invista.com/ger_page_product_tirecord.shtml
- ↑ Dutá vlákna: http://www.uni-protokolle.de/nachrichten/id/44623/
