Ploskonosí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ploskonosí |
||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Lvíček zlatý (Leontopithecus rosalia), jeden z nejznámnějších zástupců ploskonosích v Zoo Jihlava.
|
||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Catarrhini |
Ploskonosí (Platyrrhini) je poměrně rozsáhlá skupina opic nejrůznějších velikostí, kteří obývají převážně Jižní Ameriku, ale i část Střední Ameriky.
Od svých příbuzných úzkonosích se liší širokými nosními přepážkami a tím i do stran směřujícími nozdry, odkud plyne i jejich název. Ploskonosí se ze všech opic nejvíce podobají svým předkům poloopicím, ale pokud zvážíme jejich duševní schopnosti, poměrně zásadně zaostávají za opicemi úzkonosími. Většinu svého života tráví v přírodě na stromech a na zem slézají jen velice zřídka. Většinou na pevnou zem neslézají ani pro vodu, kterou si často obstarávají olízáváním rosy na listech. K životu na stromě jsou skvěle přizpůsobeny. Důkazem toho je u mnohých zástupců velice důležitý ocas, který je většinou dlouhý a ovíjivý a u některých opic plní jakousi funkci páté končetiny. Ocas má na konci velice citlivou lysinu, která by se dala přirovnat k hmatové funkci lidského prstu, což nám potvrzuje i to, že na hmatových liniích je umístěna jako u prstu řada hmatových tělísek. Ocas je i tak skvěle pevný, že se za něj mohou ploskonosí i celé zavěsit, čímž předčili všechny opice ze „Starého světa“.
Až na několik výjimek jsou to typicky denní živočichové. Studování jejich chování v přírodě není vůbec jednoduché. Může za to i jejich život v hustých korunách stromů, které mohou dosahovat i nad 10 m. Ikdyž dávají především přednost rostlinné potravě (výhonky, sladké plody), tak neopovrhují ani potravou masnou (drobní obratlovci, hmyz).
[editovat] Synonyma
- Platyrrhina
- Ceboidea
- opice (z) Nového světa