Plavuňovité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Plavuňovité |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
Plavuňovité (Lycopodiaceae) jsou čeledí jednoletých nebo vytrvalých vždyzelených výtrusných rostlin z oddělení rostlin plavuňových (Lycopodiophyta). Na stonku mají obvykle spirálně uspořádané mikrofyly bez lingul, což je důležitý systematický znak proti vranečkovitým (Selaginellaceae). Spermatozoidy bývají dvoubičíkaté (biciliátní), spory izosporické. Gametofyt může být relativně dlouhověký, exosporický, se zanořenými samčími (antheridia) a samičími (archegonia) pohlavními orgány, často mykorhitický.
Vzhledem k tomu, že všechny druhé této čeledi obsahují alkaloidy, jsou jedovaté.
Obsah |
[editovat] Systematika
Při pojímání této čeledi v širokém smyslu (sensu lato) do ní patří 10 až 15 rodů se 450 až 500 různými druhy (podle některých autorů až tisícovka druhů), převážně rostoucími v tropech. Řada moderních taxonomů však tuto čeleď dělí na více samostatných čeledí. Zejména rody Huperzia, Phlegmariurus a Phylloglossum, dříve řazené mezi plavuňovité, jsou nyní řazeny do samostatné čeledi vrancovitých (Huperziaceae). V užším smyslu (sensu stricto) se tak čeleď plavuňovitých scvrkla na pouhých 5 až 7 rodů s přibližně stovkou druhů. Z nich se v české přírodě vyskytují tři rody s 9 druhy
[editovat] Rody
- Lycopodiella – plavuňka (1 druh)
- Lycopodium – plavuň (2 druhy)
- Diphasiastrum – plavuník (6 druhů, z toho 3 hybridogenního původu)
- Poznámka
- Jsou zde uvedeny pouze rody, vyskytující se na území ČR; v závorkách je počet domácích druhů.
[editovat] Literatura
- Květena ČSR, díl 1. S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha : Academia, 1988. S. 192-200. ISBN 80-200-0643-5.
