Pisoár
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pisoár (lidově nazývaný též močítko) je hygienické zařízení, určené k močení pro muže ve stoje. Oproti běžnému záchodu má několik výhod, mezi něž patří zejména to, že je menší a má mnohonásobně nižší spotřebu vody. Často do něj bývají vkládány tablety pro potlačení zápachu s desinfekčními účinky. Pisoár bývá umístěn zejména na veřejných toaletách, občas se vyskytuje i v privátních obydlích.
Slovo pisoár sice pochází z francouzského pisser = močit, které je však chápáno jako neslušné, možná i sprosté. Slušně se to řekne uriner a proto je lepší v cizích zemích používat slova jako urinoir, Urinal, nebo orinatoio.
Obrácený pisoár také použil Marcel Duchamp jako umělecké dílo nazvané Fontána.
Obsah |
[editovat] Rozdělení
- pisoárové stěny - tvoří se stěnou, která je do minimálně do 120 cm opatřena nepromokavým nátěrem. Pod stěnou je vyspádovaný žlábek k vpusti, která odvádí moč do vnitřní kanalizace
- pisoárové boxy - z pravidla keramické boxy s rozměry 120 cm výška a 60 - 65 cm šířka. Ty se upevňují na stěnu v úrovni podlahy. Několik boxů může být opatřeno jednou vpustí, nebo každá má svoji.
- pisoárové mísy - většinou jsou vyrobeny z keramiky v různých velikostech a tvarech. Osazují se tak, aby dolní hrana mísy byla ve výšce 65 cm nad podlahou.
[editovat] Splachování
Většina pisoárů má svůj splachovací systém, který odvádí moč z mísy a zabraňuje zápachu. Splachování probíhá zpravidla jedním z těchto způsobů:
[editovat] Ruční splachování
Tento typ splachování je poněkud zastaralý, ale stále je poměrně dost ještě rozšířený. K jeho aktivaci je potřeba stisknout tlačítko, případně zatáhnout za splachovadlo po použití pisoáru. Od používání tohoto způsobu se v poslední době upouští zejména proto, že kontakt s tlačítkem/splachovadlem bezprostředně po použití pisoáru je nehygienický.
[editovat] Časované splachování
Oproti Velké Británii se v Česku tento systém prakticky nepoužívá, funguje na principu splachování v pravidelných časových intervalech a nebere v potaz, zda byl pisoár během intervalu použit, či nikoliv.
[editovat] Automatizované splachování
Funguje zpravidla na principu infračerveného senzoru, který registruje osobu stojící u pisoáru zpravidla déle než 5 sekund, po jejím odchodu je spuštěn splachovací systém a pisoár je spláchnut.
[editovat] Teplotní splachování
Tento typ splachování je funguje na principu teplotního čidla umístěného v těle pisoáru a splachuje při zvýšení teploty. Často bývá doplněn i časovým splachováním, že se pisoár spláchne i např. po 3 hodinách bez použití.
[editovat] Nesplachující pisoáry
Pisoáry bez splachovacího systému bývají zpravidla využívány v mobilních toaletách, ve kterých by bylo umístění zásobníku vody problematické.
[editovat] Rozšíření pisoárů
Pisoáry bývají používány zejména ve veřejných budovách, jako jsou např. továrny, nákupní centra, restaurační zařízení, letiště, nebo třeba kina. Zpravidla společně s obyčejnými záchody, a tak přispívají ke zvýšení kapacity. Někdy bývá jeden, nebo dva pisoáry, zpravidla na okraji řady, umístěn níže než ostatní - pro děti, nebo osoby na invalidních vozících.
Pravděpodobně nejslavnější pisoár najdeme v románu Gabriela Chevalliera Zvonokosy (Fr. Clochemerle), jehož zápletku tvoří stavba obecního pisoáru. V hovorové řeči se můžeme teké setkat s termínem zvonokosy jako synonymem pro veřejný záchod.
