Pinkasova synagoga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pinkasova synagoga (též „Pinkasova škola“) v Praze byla vystavěn roku 1535, nebo někdy dříve Aharonem Mešulamem Horowitzem a později v 16. století pojmenována po krakovském rabínu Pinkasovi, vnuku Aharona Mešulama Horowitze. Nejprve sloužila rodině Horowitzů jako soukromá modlitebna, později zde byla židovská rituální lázeň mikve a později též veřejná synagoga. V současnosti je v majetku židovského muzea. V současnosti synagoga souží jako památník obětem holocaustu. Stěny synagogy jsou uvnitř pokryty jmény českých židů (77 297 obětí), kteří během 2. světové války zahynuli v koncentračních táborech, transportech nebo pochodech smrti a není známo místo jejich posledního odpočinku nebo nemají hrob. Dále je zde expozice „Dětské obrázky z Terezína 1942-1944“.
[editovat] Popis
Roku 1535 zmiňována nová budova synagogy patřící rodině Hořovských-Horowitzů. Původně měli Hořovští synagogu přímo ve svém domě „U Erbů“. Ta je doložena již 1492. Jednalo se o gotickou stavbu s jednou lodí a se síťovanou klenbou. Sedadla byla v té době po obvodu. Později došlo k vystavění renesančního vstupního portálu a v letech 1607-1625 stavitel Juda Coref de Herz přistavěl pozdně renesanční jižní část. Zde se nacházela ženská galerie, vestibul a předsíň. V této době došlo také k úpravě aronu ha-kodeš, který byl opatřen dvojicí renesančních pilastrů.
Po povodních v letech 1758 a 1771 byl aron ha-kodeš a bima opraveny a roku 1775 byl parapet potažen barevným štukem. Roku 1793 daroval Joachim Popper synagoze kovanou rokokovou mříž, která byla přidělaná na bimu. V roce 1838 byla zřízena cínová schrána na tóru, v roce 1840 lavice nahradily sedadla a v roce 1860 povodeň opět zničila interiér. Došlo k následné rekonstrukci, kdy byla hlavní loď zasypána navážkou do 1,5 m společně s bimou. Došlo k odstranění barokní výzdoby schrány na tóru a zazdění renesančního portálu. Po dalších šedesáti letech (1922), kdy byla Pinkasova škola opět rekonstruována, byly provedeny sondy do navážek. Mezi lety 1950-53 došlo k odstranění navážek a k uvedení synagogy do stavu před rekonstrukcí roku 1840.
[editovat] Památník
V letech 1954-59 zde akademičtí malíři Jiří Jahn a Václav Boštík vyhotovili nápisy 77 297 jmen českých židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. V roce 1968 byl památník uzavřen v důsledku průsaku spodní vody. Při rekonstrukci byla objevena původní mikve a odkryta původní polychromie a malovaná výzdoba stropu. V roce 1990 byla náročná rekonstrukce dokončena a mezi lety 1992-1996 byly obnoveny nápisy na stěnách. V horní části synagogy byla nainstalována expozice Dětské obrázky z Terezína 1942-1944“. Synagoga byla rovněž těžce požkozena povodní v roce 2002.
Jména obětí jsou napsaná ručně vždy v následujícím pořadí: Město / Příjmení / Jméno / datum narození / datum úmrtí nebo datum poslední zaručené zmínky, že byl dotyčný naživu (v řadě příadů se jedná den nástupu do transportu do některého z vyhalzovacích táborů na východě). Vedle aronu jsou také napsána jména táborů, ghett a měst, kde čeští Židé umírali.
[editovat] Synagoga v současnosti
Kromě využití jako pietního místa je synagoga během vysokých svátků využívána opět k bohoslužebným účelům.
