Přívlastek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přívlastek ( atribut ) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký ?, Který ?, Čí ?.
Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. My vědoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.
Přívlastek bývá nejčastěji vyjádřen přídavným jménem (moudrý Wikipedista), méně často zájmenem (naše Wikipedie), číslovkou (druhá editace), podstatným jménem (úpravy stránky, úpravy na stránce), zřídka i infinitivem (přání zdokonalit) nebo příslovcem (cesta domů). Přívlastek shodný vyjádřený holým nebo rozvinutým podstatným jménem se zpravidla nazývá přístavek.
Obsahuje-li rozvíjející spojení i sloveso v aktivním tvaru, nenazývá se toto spojení přívlastkem, ale přívlastkovou vedlejší větou.
Obsah |
[editovat] Typy podle rozvinutosti
Přívlastek může být holý (nejčastěji tvořený jedním přídavným jménem) nebo rozvinutý například předmětem nebo dalším přívlastkem.
[editovat] Typy podle tvaru
[editovat] Přívlastek shodný
Přívlastek shodný se shoduje se s podstatným jménem (nebo jiným rozvíjeným jménem) v pádě , rodě a čísle a mění tyto kategorie shodně se skloňovaným rozvíjeným jménem.
Stojí většinou před podstatným jménem (zejména není-li rozvinutý) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem nebo zájmenem zastupujícím přídavné jméno.
Příklady: nový dům, staré auto, její boty
Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS.
Zvláštním typem shodného přívlastku je přístavek.
[editovat] Přívlastek neshodný
Přívlastek neshodný se neshoduje s podstatným jménem v pádě , rodě nebo čísle, nemění svůj tvar, zůstává stejný bez ohledu na pád podstatného jména
- nachází se nejčastěji za podstatným jménem, může být reprezentován skoro libovolným slovním druhem, nejčastěji podstatným jménem (s předložkou)
- příklad: Dům ze zlata, děti rodičů, kniha s červenými deskami
Při větném rozboru se označuje zkratkou PkN.
[editovat] Typy podle významu
[editovat] Přívlastek těsný
Přívlastek zužuje význam podstatného jmena nebo zájmena, k němuž se vztahuje, tedy vymezuje ze souboru objektů, které je možno označit užitým podstatným jménem nebo zájmenem, jen ty, které zároveň vyhovují i vlastnosti vyjádřené přívlastkem. Zpravidla jej tedy nelze vypustit z věty, aniž by se změnil její význam.
Těsný přívlastek se v češtině neodděluje čárkami. Je-li holý a shodný, uvádí se v moderní češtině zpravidla před rozvíjeným jménem. Rozvinutý přívlastek se spíše uvádí za rozvíjeným jménem, rovněž neoddělený čárkami. V archaické a odborné češtině ovlivněné latinou se někdy i holý těsný přívlastek uvádí za větou (například „věta jednoduchá“ namísto „jednoduchá věta“). Uvedení těsného přívlastku až za jménem může být také prostředkem zdůraznění, protože v češtině je obvyklé jádro výpovědi klást na konec věty.
Příklady rozvitých těsných přívlastků:
- Cesta vinoucí se údolím byla blátivá.
- Stádo ovcí pasoucí se na Kosí hoře hlídali dva psi.
Pokud přívlastek vinoucí se údolím má odlišit cestu od jiných cest nebo pokud přívlastek pasoucí se na Kosí hoře má rozlišit toto stádo od jiných stád ovcí, není možné tyto přívlastky vypustit, aniž by se změnil smysl věty. Proto jde o přívlastky těsné. Pokud bychom však těmito přívlastky pouze vysvětlovali nebo popisovali, nikoliv, rozlišovali, šlo by o přívlastky volné, a ty by se oddělovaly čárkami.
[editovat] Přívlastek volný
Přívlastek volný nemá upřesňující ani rozlišující význam, ale podává další samostatnou informaci, doplňující nebo vysvětlující. Lze vypustit z věty, aniž by se změnil její základní význam.
Volný přívlastek se v češtině uvádí vždy za rozvíjeným jménem a odděluje se na začátku i na konci od dalších částí věty čárkami.
Příklady:
- Cesta, vinoucí se údolím, byla blátivá.
- Stádo ovcí, pasoucí se na Kosí hoře, hlídali dva psi.
Pokud přívlastek nemá adresátovi věty určit, o kterou z cest jde, ale popsat vlastnost určité konkrétní cesty, která zřejmě byla rozlišena v předchozím hovoru, nebo pokud přívlastek pasoucí se na Kosí hoře nemá vyjádřit, o které ze stád jde, ale doplnit informaci o tom, kde se právě nacházelo určité konkrétní stádo, pak jde o přívlastek volný.
[editovat] Vztah mezi více přívlastky
[editovat] Přívlastek několikanásobný
Je-li vztah mezi více přívlastky souřadný, t. j. všechny rozvíjejí totéž jméno, nazývá se seskupení těchto přívlastků několikanásobným přívlastkem.
Souřadně spojené přívlastky se v rámci několikanásobného přívlastku v češtině oddělují čárkou nebo souřadnými spojkami. Pokud se oddělují souřadnými spojkami, pak ve významu slučovacím se před spojkami nepíše čárka, v jiných významech se před nimi píše čárka. Přívlastek několikanásobný lze od postupně se rozvíjejícícho rozeznat tím, že mezi přídavná jména lze vkládat souřadné spojky.
Volné přívlastky, protože mají vysvětlující a nevymezující povahu, se zpravidla spojují souřadně, do několikanásobného přívlastku.
O několikanásobný přívlastek jde zpravidla tehdy, pokud vyjadřují vlastnosti, které nemůže mít současně tentýž předmět. Několikanásobný přívlastek pak vyjadřuje buď více alternativních možností anebo různé vlastnosti souhrnu předmětů.
Pokud jednotlivé přívlastky vyjadřují navzájem slučitelné vlastnosti, pak bývá možné je použít jak v několikanásobném, tak v postupně se rozvíjejícím spojení a ta se od sebe liší významem.
Příklady: „Maminka dostala červené, žluté a modré květy.“ „Přeji si červené nebo modré auto.“ „Kupte si náš nový, ještě lepší výrobek.“
[editovat] Přívlastek postupně se rozvíjející
Pokud další těsný přívlastek nerozvíjí totéž jméno jako první těsný přívlastek, ale rozvíjí celé již rozvinuté spojení, nazývá se seskupení těchto přívlastků postupně se rozvíjejícím přívlastkem. Jednotlivé členy nemají v češtině mezi sebou čárku a nelze je bez změny významu spojit ani souřadnými spojkami.
Příklad: „Začal jsem se učit nový studijní obor.“ (Věta předpokládá, že existoval i nějaký „starý“ studijní obor, a účelem věty je „nový“ studijní obor od něj odlišit. Pokud by se mezi přívlastky napsala čárka, znamenalo by to, že předchozí obor nebo obory nebyly studijní a slovo „studijní“ jen vysvětluje, čím je obor nový.)
