Péče o potomstvo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Tento článek nebo jeho část může obsahovat výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení. Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.
Péče o potomstvo je energie vložená do potomstva, která někdy následuje po rozmnožení určitých rostlin i živočichů. O potomky se starají zejména rodiče, ale někdy i starší sourozenci[1][2].
Obsah |
[editovat] Strategie péče
Péče o potomstvo se druh od druhu liší. Rozlišují se dvě základní životní strategie v rámci r/K teorie výběru.
Takzvaní r-stratégové, mezi něž patří např. mnohé bakterie, rozsivky, někdy hmyz, plevelné rostliny či savci (především malí hlodavci) [3], přivádí na svět co největší počet potomstva a dále se o ně již nestarají . Velmi dobrým příkladem jsou mnohé žáby, které produkují tisíce vajíček[4].
Druhou skupinou jsou K-stratégové, u nichž je péče o potomstvo na mnohem vyšší úrovni, kdy rodiče mají menší počet potomstva, avšak pečlivě se starají o jeho přežití. Příkladem je člověk nebo dub.
[editovat] Péče o potomstvo u živočichů
[editovat] Bezobratlí
S péčí o potomstvo se můžeme setkat již u bezobratlých.
Jako příklady takových mohou sloužit například kudlanky nebo švábi, samotářské včely a vosy, někteří pavouci, nosící svá vejce s sebou v kokonu, dále blanokřídlí i všekazi. Je také potřeba zmínit raky, štíry nebo veleštíry, kteří své mladé nosí vždy určitou dobu na zadních nohách nebo na hrudi. Vosy kutilky zase staví pro potomstvo hnízda v zemi a pak je celou dobu pečlivě krmí ochromenými housenkami a podobně. Velice známá je i péče o potomstvo u včel nebo mravenců.
[editovat] Obratlovci
U ryb se s péčí o potomstvo setkáváme o něco častěji, třeba v případě bojovnice pestré nebo koljušky tříostné, kteří si staví pro jikry pěnové hnízdo, nebo v případě hořavky duhové, jež své jikry klade do škeblí rybničních, kde pak cizopasí.
U obojživelníků jako velice dobrý příklad K-strategie slouží ropuška starostlivá. Samec této žáby nosí vajíčka na nohou a pravidelně je chodí namáčet.
Z plazů by bylo třeba uvést krajtu, která zahřívá vejce záškuby svých svalů, nebo aligátora amerického, kde samička staví pro potomstvo hnízdo, hlídá je a později s ještě nevylíhnutými mláďaty i komunikuje.
[editovat] Ptáci
U ptáků je péče o potomstvo velmi vyvinutá. Ochranu mláďatům vlastně zajišťuje už vaječná skořápka, ale i tak se rodiče mnohdy starají i mnohem více.
Nejprve staví hnízdo a to buď oba (čápi) nebo jen jeden z nich (samec tabonů nebo čejky chocholaté). Zřídka se stává, že hnízdo nestaví vůbec (kukačka, tučňák). Po dobu inkubační pak na vejcích opět mohou sedět oba rodiče (pštros, pelikán, rákosník, tukan), jen samec (emu, nandu, kasuár, ledňáček) a nebo nejčastěji jen samice (krkavec, pěnkava).
Poté se mladí za pomoci tzv. vaječného zubu vylíhnou a my můžeme sledovat jejich tři základní typy. Mláďata krmivého typu, nekrmivého typu a typu přechodného. Mláďata krmivá mají hlavně pěvci, sovy a dravci, jsou to ta mláďata, která se rodí neopeřená a neschopna najít si vlastní potravu. Nekrmivá mláďata zase už pár hodin po vylíhnutí běhají a žerou sami, rodiče je jen učí zbytkům. Mláďata přechodná se sice líhnou opeřená, ale potřebují být ještě nějakou dobu krmena. To můžeme pozorovat například u tučňáků, plameňáků a racků.
[editovat] Savci
Savci mají péči o potomstvo nejpropracovanější [zdroj?]. U tzv. placentálů vlastně začíná již v době březosti, kdy samice vyživuje mládě prostřednictvím placenty. V tomto předporodním období můžeme u samic pozorovat dva základní druhy chování. Buď se straní ostatních (zajíc, hlodavci), nebo je naopak nadmíru společenská (sloni, primáti, bobr).
Po porodu rozlišujeme u savců typ aktivní a typ pasivní. Aktivní samice mládě očistí, při pasivním typu to udělá samo mládě. Podobně jako u ptáků pak rozlišujeme několik druhů potomstva, a to prekociální, altriciální a přechodný. Prekociální mláďata jsou ta, která jsou již schopna pohybu, jsou osrstěná a plně připravena k životu. Patří mezi ně například vydra říční, delfín obecný, morče domácí a mnozí kopytníci. Mláďata altriciálního typu se rodí neosrstěná, slepá a se srostlými prsty. Jsou to hlavně netopýři, šelmy a hlodavci. Mezi přechodný typ patří primáti, klokani, lenochodi, koaly, dikobrazi i ploutvonožci, jsou to mláďata sice osrstěná, avšak neschopná pohybu.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Zrzavý, J., Storch, D., Mihulka, S. (2004): Jak se dělá evoluce, Paseka Praha, str. 60
- ↑ Petr, J. (2007): Eusociální člověk. Osel.cz - http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2419
- ↑ EN Wikipedia, "parental investment", http://en.wikipedia.org/wiki/Parental_investment
- ↑ Reproductive Strategies, http://curriculum.calstatela.edu/courses/builders/lessons/less/biomes/breeding.html
