Optimum spotřebitele

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Optimem spotřebitele se v ekonomické teorii nazývá taková situace, kdy spotřebitel volí optimální kombinaci statků v rámci svých tržních možností (tzn. v závislosti na svém disponibilním důchodu a cenách statků) a svých preferencí.

Optimum se nachází na průsečíku nejvyšší indiferenční křivky (křivky s co nejvyšším užitkem) a důchodové křivky (křivky, která určuje, které kombinace statků si spotřebitel může za svůj důchod pořídit).

Určení optima spotřebitele závisí na teoretických předpokladech o měření užitku.

Pokud uvažujeme kardinalistický přístup měření užitku (tzn. užitek je přímo měřitelný), tak platí, že optimální množství jednoho statku (např. statku X) je takové, při kterém se mezní užitek rovná ceně:

MU_X = P_X

• kde MU_X je mezní užitek z poslední spotřebované jednotky statku X
• P_X je cena jednotky statku X

Pro množinu statků pak platí, že optimální kombinace statků je taková, pro kterou platí:

Uvažujme ordinalistický přístup měření užitku (tzn. užitek není přímo měřitelný, spotřebitel však dokáže určit své preference).

Tento ekonomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.