Obležení Alcázaru
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obležení Alcázaru | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Konflikt: Španělská občanská válka | |||||||||||
Toledský Alcázar v prosinci 2006 |
|||||||||||
|
|||||||||||
Strany | |||||||||||
Republikánské Španělsko | Frankistické Španělsko | ||||||||||
Velitelé | |||||||||||
Cándido Cabelo | José Moscardó Ituarte Pedro Romero Basart |
||||||||||
Síla | |||||||||||
asi 8 000 milicionářů | 1 028 vojáků a povstalců | ||||||||||
Ztráty | |||||||||||
?? | 65 mrtvých 438 zraněných 22 nezvěstných |
||||||||||
{{{poznámky}}} |
Bitva o Toledský Alcázar bráněný povstalci proti jednotkám republikánské vlády představuje jednu z legendárních bitev Španělské občanské války, která se navzdory svému nevelkému rozsahu velice promítla do průběhu celého konfliktu. Bitva skončila neúspěchem obléhatelů, kteří byli po 70 (69) dnech zahnání jednotkami generála Varely.
[editovat] Průběh bitvy
Když vypuklo povstání proti republikánské vládě, toledské milice s polu s většinou obyvatelstva zůstaly na straně vlády, zatímco vojenská posádka se přidala k povstalcům a po neúspěšném pokusu ovládnout centrum města se uzavřela i s dalšími příznivci povstání v pevnosti.
Tento fakt byl pro republikány velice nepříjemný - nejenže ve své pozici představovali tito povstalci v Toledu hrozbu pro jejich týl a celou toledskou oblast, ale jejich přítomnost byla obrovskou morální vzpruhou pro nacionalisty a jejich příznivce mezi obyvatelstvem.
Republikáni se proto rozhodli pevnost co nejrychle dobýt a její posádku zlikvidovat, ovšem v tomto ohledu utrpěli zničující neúspěch, kterého nacionalistická propaganda výborně využila. Hrdinská obrana Alcázaru se stala světoznámým dokladem odhodlání, statečnosti a schopnosti frankistů, v přímém kontrastu se slabostí a neschopností republikánů, kteří navzdory obrovské převaze a více než dostatku času nedokázali posádku přemoci. Republikánům po propagandistické stránce nepomohly ani různé nestandardní metody, kterými chtěli situaci vyřešit, z nichž nejznámější byla poprava zajatého syna velitele pevnosti jakožto msta za to, že odmítl kapitulovat.
Do odhodlání obráců se mimo jiné promítlo kruté zacházení a popravy zajatců na straně republikánů a fakt, že s řadou z nich byly v pevnosti i jejich rodiny (celkem 520 žen a 50 dětí).
[editovat] Význam v dějinách
Sedmdesátidenní obrana Alcázaru, která skončila zahnáním obléhatelů jednotkami generála Varely, se stala legendou španělských dějin. Významný nacionalistický časopis El Acázar (1936-1988) nesl jméno na počest této události.