Nový Žďár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nový Žďár u Aše (německy Neuenbrand) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice. Dnes je místní částí města Aše. Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly kořeny.

[editovat] Historie

Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec připojena k Mokřinám, od roku 1975 k Aši. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším kamenolomu a v zemědělství. Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.

Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel K. Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na červeně značené turistické cestě. Z ní odbočuje žlutá přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.