Narynská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Нарын областы / Нарынская область
[[Soubor:|110px|Vlajka]] [[Soubor:|90px|Znak]]
Rozloha	45 200 km²
Počet obyvatel	269 700
Hustota zalidnění	6 os./km²
Jazyk	kyrgyzština, ruština
Národnostní složení
Náboženství
Nejvyšší bod	bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)
Hlavní město	Naryn
Nadřazený celek	Kyrgyzstán
Druh celku	oblast
Podřízené celky	3 šaary, 188 ajylů
gubernátor	Askar Salymbekov
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]
ISO 3166-2	KG-N
Internetová doména	[[.{{{doména}}}]]
Telefonní předvolba
Časové pásmo	UTC 5

Narynská oblast (kyrgyzsky Нарын областы, rusky Нарынская область) je jednou ze sedmi oblastí Kyrgyzstánu. Nachází se v centrální části země. Byla založena 11. prosince 1970 v rámci Kyrgyzské SSR. Předtím existovala v letech 1939-62 pod názvem Ťan-šanská oblast. Má rozlohu 45 200 km². Má 269 700 obyvatel (2005). Hlavním městem je Naryn.

Obsah 1 Poloha 2 Horopis 3 Klima 4 Vodní zdroje 5 Půdy a flóra 6 Fauna 7 Literatura 8 Externí odkazy

[editovat] Poloha

Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi Kyrgyzstánu (Ošskou na jihozápadě, Džalalabadskou na západě, Čuskou na severu a Issykkulskou na severovýchodě) a s autonomní oblastí ČLR Sin-ťiang na jihovýchodě.

[editovat] Horopis

Rozkládá se na území Vnitřního Ťan-Šanu, který se skládá ze složitého systému hřbetů. Ty jsou rozdělené rozsáhlými říčními údolími a kotlinami. V průměru roste nadmořská výška ze západu oblasti na východ. Na jihovýchodě se táhne hřbet Kokšaltau (do 5 982 m), na jihozápadě Ferganský hřbet (do 4 692 m), na severozápadě východní část hřbetu Susamyrtau (do 4 048 m) a hřbet Džumgaltau (do 3 947 m), na severovýchodě západní část hřbetu Terský Alatau a hřbet Džetim (více než 4 500 m). V centrální části oblasti to jsou hřbety Džamantau (do 4 718 m), Atbaši (do 4 786 m), Naryntau, Moldotau aj. Charakteristické jsou zde relativně plochá vysokohorská prostranství tzv syrty. Velké mezihorské kotliny jsou na severu Kočkorská a Džumgalská, v centrální části Narynská a Atbašinská, na jihu nejvýše položená Aksajská, Čatyrkolská a na západě Toguztorouská. Jejich nadmořská výška se pohybuje od 1 000 až 1 200 m do 3 800 m.

[editovat] Klima

Klima je ryze kontinentální. Zima je tuhá a léto přiměřeně chladné. Průměrná teplota je v lednu -10,1 °С v Kočkorce a -27,7  °С v Aksajské kotlině. Průměrná teplota je v červenci 21 °С v Kazarmanu a 9  °С v Aksajské kotlině. V oblasti jsou typické velké výkyvy teploty vzduchu během 24 hodin. Množství srážek za rok se pohybuje na převážné části území oblasti mezi 200 a 300 mm. Nejvíce jich je v jarních a letních měsících. V některých kotlinách (Kočkorská) není téměř nikdy v zimě sníh. Největší zalednění je na hřbetu Koškaltau pod štítem Dankova.

[editovat] Vodní zdroje

Řeky náleží k povodím Narynu (70 %), Tarimu (20 %) a Ču. Řeka Naryn přijímá na území oblasti významné přítoky zprava (Malý Naryn, Kjokjomeren) a zleva (Atbaši, Alabuka). Na severu oblasti pramení řeka Ču. Na jihu tečou řeky Aksaj, Mjudjurjum, Uzengeguš. Většina řek je ledovcovo-sněhového původu. Největší vodnatosti dosahují od března do června (až 50 % ročního průtoku). Povodně nastávají v květnu a červnu. Řeky jsou velkým zdrojem vodní energie (hydroelektrárna na Atbaši). Pro zavlažování se využívají přítoky Narynu. Na řece Ču byla vybudována Ortotokojská přehrada. Největší jezera jsou sladkovodní Sonkol a bezodtoké slané Čatyrkol. Obě leží v nadmořské výšce přes 3 000 m. Známé jsou Čatyrkolské minerální prameny.

[editovat] Půdy a flóra

V oblasti převládá rostlinstvo horských stepí a polopouští. V nejnižších místech se nacházejí pelyňkové a travnato-pelyňkové pouštní stepi (polopouště) na písčitohlinitých štěrkovitých půdách horských dolin. Vyšší části svahů jsou pokryty subalpskými a alpskými loukami. V nejvyšších horách se vyskytuje horská tundra a na východě studená vysokohorská poušť. Rostou zde keřová společenstva (růže šípková, dřišťál obecný, zimolez obecný) a lesy v dolinách (topoly, vrby) a na svazích ťanšanské smrky, cypřiše aj.

[editovat] Fauna

Na území oblasti žijí ovce, kozorožci, sněžní levharti, kuny, vlci, lišky, svišti.

[editovat] Literatura

• (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нарынская область“.

[editovat] Externí odkazy