Národní památník na Vítkově
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, který byl postaven v letech 1929–1932 na Vítkově v Praze, podle projektu Jana Zázvorky. Hlavním účelem mělo být uctění památky českých legionářů a českého odboje v období 1. světové války (1914–1918), rozšířen byl v letech 1946–1949. Mezi lety 1954–1962 tu bylo umístěno i mauzoleum Klementa Gottwalda.
Obsah |
[editovat] Příběh kopce
Husité na Vítkově zaznamenali pod vedením Jana Žižky z Trocnova válečný úspěch: 14. července 1420 zde porazili křižácké vojsko. Ale to už se slavný český kopec zhruba sto let jmenoval Vítkov. Pojmenován byl po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici. Nejstarší doložená zpráva o kopci nad pražským Žižkovem pochází už z roku 1041.
[editovat] Pomník vlasti
Idea národního památníku, který by na rozdíl od dosavadních připomenutí porážek demonstroval hrdost a odvahu českého národa, měla zpočátku ryze lokální charakter. V létě 1882 byl z iniciativy několika set místních občanů založen spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově a nebýt budovatelského étosu nové československé republiky, mohlo být všechno úplně jinak. Velkolepou nekropoli synů národa, legionářů a osvoboditelů měla socha Jana Žižky z Trocnova pouze otevírat. Ovšem dodejme, že porevoluční změna politického klimatu mnoho nového nepřinesla. Zároveň památník se ovšem stal oblíbeným místem mnoha Pražanů.
[editovat] Žižkova socha
Na Žižkovu sochu si Vítkov musel počkat: po dalších dvou soutěžích stále nespokojený sbor porotců přímo oslovil tři sochaře starší generace: Ladislava Šalouna, Jana Mařatku a Bohumila Kafku. Klasicky koncipovaný návrh jezdecké sochy, který nakonec v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka, se stal předlohou pro monumentální bronzovou sochu. Kafkovy deníky, které si pečlivě vedl, přibližují snahu o dokonalost a historickou věrnost. V konzultacích se sochařem se vystřídali historikové i hipologové: kůň-model byl vybrán ze státních hřebčinců. Vzrušené diskuse se mimo jiné týkaly toho, zda by Žižka neměl mít v ruce bibli, zda by neměl mít raději napřaženou ruku, jak mu mají vlát vlasy atd. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.
[editovat] Výstavba památníku
Při stavbě památníku bylo ve zcela mimořádné míře použito přírodního kamene, hlavně žul a mramorů domácího původu.
Architektonické řešení: Jan Zázvorka.
Umělecká výzdoba: Vincenc Beneš, Josef Malejovský, Otakar Nejedlý, Karel Štípl, Otakar Švec, Jan Štrusa, Max Švabinský a další.
Budova: je orientovaná na ose kopce Vítkova, zhruba východo-západním směrem, délka 143 metrů, šířka 27,6 metrů a výška 31,5 metrů.
[editovat] Chronologický přehled vývoje památníku
- 1882 – založen Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova
- 1907 – město daruje pozemek
- 1914 – první architektonická soutěž
- 1923 a 1927 – další soutěže
- 1931 – vybrán návrh B. Kafky na jezdeckou sochu
- 1950 – odhalena socha
- 1954–1962 – mauzoleum K. Gottwalda
- 1990 – odstraněny ostatky funkcionářů KSČ
- od 1990 – hledání dalšího využití
- červen 2007 - ohlášen záměr využití památníku Národním muzeem pro expozici dějin české a československé státnosti, plánované otevření 28. října 2009