Mučení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mučení (též tortura) je jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení, zpravidla za účelem získání informací při výslechu, jako forma trestu nebo pro potěšení v rámci BDSM.

[editovat] Útrpné právo

Podrobnější informace naleznete v článku Útrpné právo.

[editovat] Zákaz mučení v mezinárodním právu

Mučení zakazuje Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 a Ženevské úmluvy na ochranu obětí války z roku 1949. Valné shromáždění OSN přijalo roku 1975 Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním, na níž navázalo roku 1984 sjednání Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. V rámci Rady Evropy zakazuje mučení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, na níž roku 1987 navázala Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

[editovat] Erotické mučení

Ale existuje i forma mučení, která je vyhedávána jako součást erotických a sexuálních her. Souhrně jsou tyto praktiky označeny jako BDSM. Moderní mučírny jsou, mimo nástroje používané po generace, vybaveny i například zařízením využívajícím elektrickou energii.

Pokud jsou praktiky spojené s dobrovolným použitím tortury používány se znalostí věci, jsou i bezpečné a shora uvedená úmluva je pro jejich dobrovolnou aplikaci bezpředmětná.