Moudivláček lužní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Moudivláček lužní |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg/260px-Remiz_pendulinus_(Marek_Szczepanek).jpg) Moudivláček lužní - samice
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Remiz pendulinus (Linné, 1758) |
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) je malý zpěvný pták z čeledi moudivláčkovití.
Obsah |
[editovat] Popis
- Délka těla: 11 cm
- Rozpětí křídel: 16 - 17,5 cm
- Hmotnost: 9 g
Moudivláček lužní je nápadný pták se zavalitým tělem, poměrně krátkým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Má rezavohnědý hřbet, šedobílé letky, černobílý ocas, černé končetiny, růžovobílý zobák, hnědobílé břicho, bílou hlavu s výraznou černou obličejovou masku, která bývá u samců o něco větší než u samic. Mladí ptáci černou masku postrádají a hlavu mají zcela šedohnědou.
[editovat] Rozšíření
Poměrně hojně se vyskytuje v západní Asii, ve střední, jižní a východní Evropě, odkud se v poslední době pomalu šíří směrem na západ. V Evropě zaujímá celkovou plochu 1 - 10 000 000 km2, na které žije odhadem v současné době více jak 420 - 840 000 jedinců. V posledních 10 letech však jeho početnost klesla o celých 30 %, což má na svědomí především ztráta přirozeného biotopu.[1]
V České republice se jedná o ohroženého letního hosta, který se u nás zdržuje od dubna do října, kdy migruje do jihozápadní Evropy a na pobřeží Středozemního moře.[2] Nejhojněji se přitom vyskytuje v Polabí, Podkrušnohoří, jihočeské rybniční pánvi, jižní a střední Moravě a na Ostravsku.[3]
Obývá rašeliniště a vlhké listnaté lesy v blízkosti vodních toků, bažin, rybníků a jezer s dostatečně zarostlými břehy.
[editovat] Chování
Moudivláček lužní je skrytě žijící pták. Nejčastěji můžeme tedy jeho přítomnost zaznamenat díky hlasu. Ozývá se tenkým a protáhlým, pomalu klesajícím „síííh“, které je o něco protáhlejší a slabší než volání strnada rákosního. Podobně jako sýkory je velice hbitý a neustále poskakuje a přelétává z jednoho místa na druhé.
Živí se především drobným hmyzem, pavoukovci a občas i semeny různých druhů rákosu.
Samec během května postaví zvláštní hnízdo, zavěšené na větvi stromu nebo na rákosu, které je u vrcholu zúžené a dole kulovité se vstupním otvorem na jedné straně. Jako stavební materiál slouží nejčastěji chmýří semen listnatých stromů. Během doby, kdy samec toká, samice poletují kolem a vybírají si hnízdo, do kterého nakladou vejce.
Ročně mívá jednu až tři snůšky po 1 - 8 vejcích o velikosti 14 × 10 mm. Na vejcích sedí 13 až 14 dní většinou pouze samice, byly však zaznamenány i případy, kdy se na zahřívání vejcí podílel i samec. Mláďata poprvé vylétávají z hnízda ve 20. dni života, ale ještě několik dnů v něm nocují.
[editovat] Zdroje a reference
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků European Penduline Tit na anglické Wikipedii a Remiz na polské Wikipedii.
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52066/all
- ↑ Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
- ↑ Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
