Metoda větví a mezí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Metoda větví a mezí (angl. Branch and bound - BB) je obecný algoritmus pro hledání optimálních řešení různých optimalizačních problémů, zvláště v diskrétní optimalizaci a kombinatorické optimalizaci. Princip metody je v systematickém procházení všech potenciálních řešení, přičemž velké podmnožiny nevhodných kandidátů jsou vyloučeny najednou. Přitom se využívá horní a dolní odhad hodnoty, která se optimalizuje.
Metodu poprvé navrhli A. H. Land a A. G. Doig v roku 1960 pro lineární programování.