Matrilinearita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matrilinearita (z lat. mater, matka, a linea, rodová linie), také uterinní příbzenství, je takové uspořádání tradiční společnosti, kde se osobní atributy, privilegia a majetek dědí v mateřské linii. Vyskytuje se v zemědělských společnostech, zejména Severní Ameriky, například u indiánů Hopi a u Irokézů. Evolucionističtí antropologové jsou přesvědčeni, že představuje starší stadium než jeho opak - patrilinearita. Ve velmi archaických společnostech s volnou organizací může souviset s tím, že jen matka je vždycky bezpečně známa.
V matrilineárních společnostech se často vyskytuje tzv. avunkulát, tj. významná role strýce z matčiny strany při výchově jejích dětí. Jisté rysy matrilinearity vykazují i tradiční společnosti židovské: v halachickém židovství se za Židy pokládají děti židovské matky. Toto uspořádání zde však není příliš staré a vzniklo patrně až v souvislosti s obsazením Izraele Řeky ve 4. století př. Kr.
[editovat] Odkazy
[editovat] Viz také
[editovat] Literatura
- R. Benedictová, Vzorce kultury. Praha 2000
- C. Lévi-Srauss, Les structures élémentaires de la parenté. Paris.
- R. F. Murphy, Úvod do sociální a kulturní antropologie. Praha 1999
- U. Wesel, Der Mythos vom Matriarchat. Frankfurt a/M. 1980