Maror
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maror (מָרוֹר) představuje hořké byliny, které jsou jedeny při Sederové večeři o židovském svátku Pesach. Podle Božího přikázání (Exodus 12:8) měli židé jíst pesachového beránka (pesach korban) spolu s nekvašeným chlebem (maces) a hořkými bylinami (marochim) při památeční hostině na počest Hospodiny, která má být slavena navždy. Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Tuto symboliku ještě zvyšuje namáčení maroru do charosetu (více v části charoset). Typy zeleniny, z kterých se získává maror uvádí Talmud (Pesachim 39a). Tradičně se používá hlávkového salátu nebo křenu. Z dalších vhodných jsou i například čekanka a pampeliška. Obě byliny jsou výslovně zmíněné v Mišně.
Slovo maror pochází z hebrejského מר – mar, což znamená hořký.
Podle Hagady, tradičního textu, který se čte při Sederu, a který vysvětluje podobu a zvyky Sederu maror symbolizuje hořkost otroctví v Egyptě. Následující verš z Tóry zdůrazňuje tuto symboliku: „A tak zhořkli jejich životy těžkou prací s maltou, cihlami a prací všeho druhu na poli…“ (Exodus 1:14)
[editovat] Seder
Během Sederu jíme maror tak, že jej namáčíme do charosetu (směs strouhaných jablek, oříšků, zázvoru, skořice a vína), jež má symbolizovat hlínu, z níž židé v egyptském otroctví vyráběli cihly.
[editovat] Další stránky
[editovat] Bibliografie
- Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4
- Pavlát, L., Šedinová J., Fiedler J. a kolektiv. Židé - dějiny a kultura. Kliment a Mrázek, Praha, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0
- Vrchní zemský a pražský rabinát. Malý průvodce na Pesach 5767 [online]. [citováno dne: 18.4.2007]. <www.kehilaprag.cz/mambo/docs/Pesach 5767 - pruvodce.pdf>
Související články obsahuje Portál Hebraistika |