Marie Anna Habsburská (1634)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Královna Marie Anna (Diego Velázquez, 1652)

Marie Anna Habsburská (23. prosince 1634, Vídeň - 16. května 1696, Madrid) byla rakouskou arcivévodkyní z Habsburské dynastie, která se sňatkem stala královnou španělskou, neapolskou a sicilskou. Po smrti manžela, krále Filipa IV., vládla jako regentka (1665 - 1675) za jejich malého syna Karla II.

[editovat] Původ

Arcivévodkyně Marie Anna byla nejstarší dcerou Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny, oba rodiče náleželi k vládnoucímu domu Habsburků - otec pocházel z rakouské větve a matka ze španělské. Ferdinand III. se narodil z prvního manželství císaře Ferdinanda II. s Marií Annou Bavorskou. Matka Marie Anna byla dcerou španělského krále Filipa III. a jeho manželky Markéty Rakouské.

Otec se v roce 1637 stal císařem Svaté říše římské a králem českým, uherským a chorvatským.

Druhorozená Marie Anna měla čtyři mladší sourozence a staršího bratra, následníka trůnu Ferdinanda. Z mladších sourozenců se dospělosti dožil pouze Leopod, který se po smrti svého staršího bratra Ferdinanda, stal císařem a králem v dědičných habsburských zemích jako Leopold I., jehož první ženou se stala Mariina nejstarší dcera Markéta Tereza.

Dalšími Mariinými přeživšími sourozenci, z otcových následujících manželství, byli biskup Karel I. Josef, polská královna Eleonora Marie Josefa a vévodkyně Marie Anna Josefa.

[editovat] Život

8. listopadu 1649 byla provdána za svého strýce krále španělského, portugalského, neapolského a sicilského. Filip IV. byl bratrem Mariiny matky a jeho první manželka Izabela Bourbonská zemřela roku 1644. Po smrti následníka trůnu Baltazara Karela neměli Habsburkové mužského následníka španělského trůnu.

Marie Anna dala život hned třem synům, v roce 1657 Filipovi, o rok později Tomášovi a v roce 1661 se narodil poslední španělský král z rodu Habsburků, Karel, za nějž po maželově smrti v roce 1665 vládla.
Po Karlově smrti v roce 1700 vypukly války o dědictví španělské.