Mantó
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mantó - (latinsky Manto) je v řecké mytologii dcerou thébského věštce Teireisia. Sama se stala také proslulou věštkyní.
Do bájí se zapsala zejména jedním svým příběhem. Byla velkou obdivovatelkou bohyně Artemis a boha Apollóna a tak jednou vyzvala všechny ženy z Théb, aby přinesly oběť jejich matce bohyni Létó. Učinily tak všechny - až na královnu Niobé, která pyšně odmítla. Vyvyšovala se nad Létó svými dětmi: má sedm synů a sedm dcer a bohyně má jenom ty dva.
Létó tuto urážku nesnesla a krutě se pomstila: Apollón zastřelil všech sedm synů a Artemis všech sedm dcer. Její manžel, král Amfíón poté spáchal sebevraždu (jiná verze uvádí, že Amfíón a jeho bratr Zéthos zaútočili na Apollónovu svatyni a oba byli zabiti).
Synem Mantó byl proslulý věštec Mopsos.
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
