Major Label
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výraz Major Label (anglicky Hlavní značka) je v hudebním průmyslu používaný pro označení kapitálově nejsilnějších a světový trh ovládajících hudebních vydavatelství. Jako protiklad tohoto označení bývá používán výraz nezávislé vydavatelství (Independent Label).
V současnosti existují čtyři velká hudební vydavatelství, které ovládají asi 80 procent světového hudebního průmyslu. Patří sem Universal Music Group, Sony BMG, EMI Group a Warner Music Group.
Tato nakladatelství se dále dělí na hlavní a vedlejší značky, pod kterými nabízí svou produkci. Například BMG Entertainment má přes 200 vedlejších značek. Vzhledem k neustálému přelévání vedlejších značek mezi Major Label, zakládání nových a rušení neúspěšných, je velmi těžké se v nich orientovat.
[editovat] Kritika
Hlavním cílem těchto obřích nakladatelství je zisk. Umělecká kvalita prodávaných hudebníků nebo skupin a kulturní inovace je pouze okrajovou záležitostí. Pokud například nový umělec neprodá okamžitě očekávané množství nosičů, je okamžitě nahrazen jiným. Není tak žádný čas na dozrávání nadějných talentů a výsledkem je nadprodukce stále stejně znějících interpretů „bez chuti a zápachu“.
[editovat] Seznam Major Labels
Seznam není úplný a poskytuje pouze nezákladnější přehled. Jsou uvedeny pouze hlavní značky, vedlejší značky nejsou v seznamu uvedeny.
- Vivendi Universal: Universal Music Group, MCA Records, Motown, Geffen, Lost Highway, Polydor, Island, Def Jam
- Time Warner: Warner Music Group, Atlantic, Rhino, Elektra, Sire, Reprise, WEA
- k EMI Group: EMI, Blue Note, Charisma, Chrysalis, Mute Records, Odeon, Parlophone, HMV, Virgin
- Sony BMG: Sony Music, Columbia, Epic, CBS, BMG, Arista Records, RCA
