Mahákášjapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mahákášjapa (sanskrt; v páli Mahákássapa, čínsky 摩訶迦葉, česky Kášjapa Veliký nebo Velký Kášjapa), někdy nazývaný jen Kášjapa, byl jeden z předních žáků Buddhy Šákjamuniho. V zenu je Mahákášjapa považován za 1.patriarchu, v čínských klášterech se jeho socha nachází po Buddhově pravici.^[1]

Obsah 1 Život 1.1 Za života Buddhy 1.2 První buddhistický koncil 1.3 Čekání na Maitréju 2 Odkazy 2.1 Citace a reference 2.2 Zdroje 2.3 Související články

[editovat] Život

[editovat] Za života Buddhy

Mahákášjapa prý žil se svou chotí dvanáct let asketickým životem a v naprosté cudnosti. Jakmile se setkal s Buddhou, okamžitě se stal jeho žákem.^[2] Pomáhal mu v šíření nauky a byl znám především svou přísnou askezí. I když mu Buddha Šákjamuni mnohdy nabízel, aby někdy od své askeze upustil a přijal pozvání do domu některého stoupence z laické obce, Mahákášjapa vždy odmítl.^[3] Jakmile Buddha umřel, jeho tělo položené na hranici se nepodařilo zapálit. Jakmile dorazil i Kášjapa, hranice vzplála.

[editovat] První buddhistický koncil

Po Buddhově smrti se Mahákášjapa ujal vedení sanghy. Byl zastáncem přísného dodržování vinajanových zásad. Necelý rok po Buddhově smrti svolal první buddhistický koncil, jelikož nebyl spokojen s dodržováním řádových pravidel, zejména co se týše mnichů ve Vaišálí.

Na koncilu došlo k roztržce mezi ním a Ánandou. Mahákášjapa vyčítal Ánandovi, že doposud nedosáhl stavu arhata, i když se koncilu účastnili prakticky samí arhati. Dále mu vyčítal, že se zasloužil o založení řádu mnišek, když o něj prosil kvůli své matky samotného Buddhu. Ánanda dále nechtěl po Buddhovi Šákjamunim přesné instrukce ohledně vinajapitaky. Mělo to za následek pozdější nedodržování řádových pravidel a štěpení hnutí. Poslední věcí se Ánanda provinil v Kášjapových očích tím, že nepožádal Buddhu o to, aby si prodloužil život. Na koncilu se Mahákášjapa dotazoval Ánandy ma Buddhovy promluvy, z čehož vnikl první oddíl Tipitaky (sa. Tripitaka) Suttapitaka (sa. Sútrapitaka). Systematicky kladl otázky také mnichu Upálimu. Z jeho odpovědí vznikla druhá část Tripitaky, Vinajapitaka.

[editovat] Čekání na Maitréju

Podle tradice byl Mahákášjapa pohřben ve stavu hlubokého samádhi do hory, kde očekává příchod buddhy příštího věku, Maitréji. Má tam Šákjamuniho roucho, které mu předá.^[4]

[editovat] Odkazy

[editovat] Citace a reference

1. ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 273.
2. ↑ MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-410-4. S. 66.
3. ↑ ZOTZ, Volker. Buddha. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1995. ISBN 80-85885-72-7. S. 91.
4. ↑ LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3. S. 74.

[editovat] Zdroje

• FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
• LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3.
• MILTNER, Vladimír. Vznik a vývoj buddhismu. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-410-4.
• WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.
• ZOTZ, Volker. Buddha. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1995. ISBN 80-85885-72-7.

[editovat] Související články

• První buddhistický koncil