Měnírna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Měnírna je budova se zařízením nebo samotné zařízení pro změnu proudové soustavy nebo propojení různých napájecích elektrických soustav. Nejčastějším případem jsou napájecí měnírny pro napájení trakčního vedení elektrických drah, tramvají, metra a trolejbusů se stejnosměrnou napájecí soustavou. Měnírna odebírá elektrický výkon z běžné třífázové elektrické sítě a do drážního vedení dodává stejnosměrný proud o potřebném napětí.
Obsah |
[editovat] Měnírny pro městskou dopravu
jsou připojeny zpravidla na primární síť 22kV/50Hz a dodávají stejnosměrný proud o napětí 600V (případně 750V, metro, trolejbusy v Ústí nad Labem)
[editovat] Měnírny drážní
jsou připojeny zpravidla na dálkovou síť 110kV a dodávají stejnosměrný proud o napětí 3kV (1,5kV "Bechyňka, trať Rybník-Lipno, důlní dráhy), v Německu a Rakousku dodává měnírna do trolejového vedení střídavý proud 15kV / 16 2/3Hz (tzv.třetinový kmitočet). Na tratích se střídavou soustavou 25kV / 50Hz není měnírna ale pouze trafostanice.
[editovat] Historie
Původní měnírny byly mechanické vybavené motorgenerátorovým soustrojím (někdy typu Ward-Leonard, tj. střídavým třífázovým motorem, který poháněl dynamo). Později byly používány úspornější rotační měniče, konstruované jako synchronní třífázový motor s rotační kotvou a buzeným stejnosměrným statorem. Napájecí třífázový proud transformovaný na potřebné napětí se přiváděl na tři napájecí kroužky kotvy, stejnosměrný proud se odebíral z téhož vinutí kotvy klasickým stejnosměrným lamelovým komutátorem přes uhlíkové kartáče. Pojízdná měnírna tohoto typu s výkonem 1MW je ve sbírkách muzea pražského dopravního podniku.
Od třicátých let 20. století se začínaly používat rtuťové usměrňovací výbojky jako statické měniče, dokonce již s možností omezené pulzní regulace pomocí řídicích mřížek v dráze výboje ve výbojce. Od 60-tých let 20. století se používají usměrňovače v pevné fázi s křemíkovými diodami a s tyristory s elektronickým řízením.
[editovat] Zvláštní případy měníren
byly dříve v normální rozvodné síti, kdy část sítí, zejména městských sítí v Německu byla stejnosměrných. Zvláštním případem byla také stará síť v kladenských hutích s kmitočtem 25Hz, některé staré městské sítě měly kmitočet 33Hz nebo 42Hz, pro jejich propojení se soustavou 50Hz se používaly také měnírny, ale tato situace byla tak do poloviny 20.století.
