Lucius Verus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucius Ceionius Commodus Verus Armeniacus (15. prosinec 130 – 169), známý jako Lucius Verus, byl spolucísařem Marka Aurelia (161–180), od roku 161 až do své smrti.
Obsah |
[editovat] Původ
Narodil se v Římě 15. prosince 130 jako Lucius Ceionius Commodus. Jeho otcem byl Lucius Aelius, kterého si jako svého nástupce vybral císař Hadrianus. Aelius však záhy po své adopci zemřel a Hadrianus místo něj jako svého nástupce adoptoval Antonina Pia, ovšem s podmínkou, že on adoptuje jako budoucí císaře Marka Aurelia a Lucia Vera.
Od malička byl vychováván v císařském paláci, kde se o něj starali nejlepší učitelé. Pokud lze věřit historickým pramenům, byl nadaným básníkem a řečníkem, avšak ze všeho nejraději trávil čas hodováním a lovením. Ve srovnání s asketickým Markem Aureliem bývá popisován jako prostý a lehkovážný.
[editovat] Počátky kariéry
Svoji kariéru započal v roce 153 jako kvestor. Později zastával dvakrát konzulát. Poprvé v roce 154 se Sextiem Lateranem a podruhé v roce 161 s Markem. Téhož roku se také oba stali císaři. Jejich postavení sice bylo formálně rovnoprávné, ve skutečnosti však vládl Markus, přičemž Verus měl na starosti vojsko. Jejich vztah dějepisci popisují jako vztah staršího a mladšího bratra. Aby dali ještě více najevo vzájemný soulad, oženil se Verus s Markovou dcerou Lucillou.
[editovat] Parthská válka
Na východě se brzy rozhořela válka s parthským králem Vologaesem. Vrchním velitelem vojsk pro parthskou válku byl jmenován Lucius Verus a okamžitě se odebral do Sýrie. Válka trvala čtyři roky a skončila pro Římany velmi úspěšně. Znovu získali Arménii, ovládli Mezopotámii a pronikli až do Médie. Avidiu Cassiovi, jednomu z Verových velitelů a pozdějšímu neúspěšnému uzurpátorovi, se podařilo dobýt a vypálit i Ktésifón, sídelní město parthských králů. Verovy zásluhy na úspěšném vedení parthské války jsou sporné. Cassius Dio jej popisuje jako schopného organizátora, který z hlavního stanu v Antiochii, řídil vojska svých velitelů. Naproti tomu Historia Augusta tvrdí, že se místo války v Antiochii věnoval jen hazardu a pití a za válečný úspěch vděčil jen a jen schopnostem svých velitelů. Ať už to bylo jakkoliv, po návratu do Říma v roce 164 oslavil s Markem velkolepý triumf a senát jim oběma udělil tituly Arménský, Médský a Parthský.
V následujících letech se v Římě příliš nestaral o vladařské povinnosti. Raději dával přednost divadlu a pitkám. Údajně si i v paláci zřídil vlastní hostinec, aby to neměl daleko.
[editovat] Smrt
V roce 168 Markomané a další germánské kmeny znovu obnovili útoky na dunajskou hranici a oba císaři se vypravili proti nim. Konce této Markomanské války se však Verus již nedožil. V lednu 169, když se s Markem vracel do Říma, zemřel nedaleko Altinu. Jako příčina smrti bývají uváděny mrtvice, nebo mor, který s sebou přivezla do Evropy Verova vojska vracející se ze Sýrie.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
° BURIAN, MOUCHOVÁ, Portréty světovládců I, Svoboda, 1982, Praha
