Lorentzův faktor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako Lorentzův faktor se označuje člen, který se často vyskytuje ve výrazech a rovnicích speciální teorie relativity (např. kontrakce délek, dilatace času, Lorentzova transformace).
Tento člen se označuje symbolem γ (gama) a je definován jako
- ,
kde v je velikost rychlosti ve vztažné soustavě, v níž je měřen čas t, τ je vlastní čas a c je rychlost světla ve vakuu.
Dalším často se opakujícím výrazem je , nazývá se bezrozměrná rychlost a značí se β.
Lorentzův faktor lze pak vyjádřit jako
[editovat] Hodnoty
β | γ | γ − 1 |
---|---|---|
0.010 | 1.000 | 1.000 |
0.100 | 1.005 | 0.995 |
0.200 | 1.021 | 0.980 |
0.300 | 1.048 | 0.954 |
0.400 | 1.091 | 0.917 |
0.500 | 1.155 | 0.866 |
0.600 | 1.250 | 0.800 |
0.700 | 1.400 | 0.714 |
0.800 | 1.667 | 0.600 |
0.866 | 2.000 | 0.500 |
0.900 | 2.294 | 0.436 |
0.990 | 7.089 | 0.141 |
0.999 | 22.366 | 0.045 |
[editovat] Přibližné vyjádření
Lorentzův faktor lze vyjádřit pomocí Taylorovy řady jako
Aproximaci lze využít pro určení relativistických jevů při nízkých rychlostech. Pro rychlosti β < 0,4 vykazuje tato aproximace chybu do 1%, pro rychlosti β < 0,22 vykazuje chybu menší než 0,1%.
Při omezení řady lze také ukázat, že pro nízké rychlosti přechází speciální teorie relativity na Newtonovu mechaniku. Např.:
přejde pro na
Podobně relativistický výraz
- E = γmc2
přejde pro na klasický tvar
Pro relativistické výpočty se často používá také vyjádření výrazu
který lze přepsat do řady