Kyselina fosforitá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina fosforitá | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina fosforitá |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | Dihydroxyfosfanoxid |
| Latinský název | |
| Anglický název | Phosphorous acid |
| Německý název | Phosphonsäure |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | H3PO3 |
| Vzhled | Bezbarvá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13598-36-2 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 81,996 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 73,6 °C |
| Teplota varu | |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | 200 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,821 g/cm³ (20 °C) 1,651 g/cm³ (21,2 °C) |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | 1,431 5 |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | 1,8 (první) 6,15 (druhá) |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | 309 g/100 ml (0 °C) 476 g/100 ml (25,4 °C) 694 g/100 ml (40 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Rozpustná v ethanolu |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | -5,78 Sm-1 |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Kosočtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 727 pm b= 1 206 pm c= 685 pm |
| Koordinační geometrie | Tetraedr |
| Tvar molekuly | Čtyřstěn |
| Dipólový moment | |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | -975,6 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 181 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | 167 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | -875,5 kJ/mol |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| Bezpečnost | |
|
|
|
| R-věty | R22, R35 |
| S-věty | S1/2, S26, S36/37/39, S45 |
| NFPA 704 |
 0
2
4
|
| Číslo RTECS | SZ6400000 |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina fosforitá, přesněji dihydroxyfosfanoxid je bílá krystalická látka, jedna z mnoha kyselin fosforu.
[editovat] Příprava
Vzniká sice reakcí oxidu fosforitého s vodou za chladu
- P2O3 + 3 H2O → 2 H3PO3,
za tepla však místo toho vzniká směs kyseliny fosforečné a fosfanu
- 2 P2O3 + 6 H2O → PH3 + 3 H3PO4.
Proto se obvykle připravuje hydrolýzou chloridu fosforitého nebo bromidu fosforitého
- PCl3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HCl,
- PBr3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HBr.
[editovat] Chemické vlastnosti
Přestože molekula kyseliny fosforité obsahuje tři atomy vodíku, a zdálo by se, že v této molekule je fosfor trojmocný, je molekula této látky nesymetrická. Jeden z atomů vodíku je vázán přímo na atom fosforu a zbývající dva vodíkové atomy jsou na fosfor vázány přes kyslík. To znamená, že ve vodném roztoku se kyselina fosforitá disociuje pouze do druhého stupně, je tedy pouze dvojsytná. To znamená, že tvoří „jen“ dvě řady solí, a to dihydrogenfosforitany a hydrogenfosforitany. Dihydrogenfosforitanový aniont má náboj -1, a hydrogenfosforitanový -2 ([H2PO3]1- resp. [HPO3]2-).
Zahříváním se rozkládá na kyselinu fosforečnou a fosfan
- 4 H3PO3 → PH3 + 3 H3PO4.
Ve vodném roztoku se samovolně pomalu oxiduje vzdušným kyslíkem na kyselinu fosforečnou
- 2 H3PO3 + O2 → 2 H3PO4.
Vzhledem k tomu je kyselina fosforitá redukčním činidlem, které je např. schopno redukovat soli jednomocného stříbra na kov, např.
- 2 AgNO3 + H3PO3 + H2O → 2 Ag + 2 HNO3 + H3PO4,
nebo sloučeniny dvojmocné rtuti na jednomocné
- 2 HgCl2 + H3PO3 + H2O → 2 Hg2Cl2 + 2 HCl + H3PO4.
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
