Kraslice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté, duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Sloužilo ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou.

[editovat] Historie

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si tak dívka nechávala hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době, kdy jsou výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože ta by se zkazila.

[editovat] Techniky zdobení

Technik zdobení vajec existuje řada, od těch nejjednodušších, kterými je reliéfní kresba voskem nebo jednoduché batikování, přes složitější, jako je vícebarevná batika či leptání, až k těm nejobtížnějším, kterými jsou polepování slámou či sítinou a vyškrabování, neboli gravírování.

Další, poměrně komplikovanou technikou je drátování, patrně nejkomplikovanější je pak prořezávání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby.

Stále častěji se vyskytuje polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.