Kosatcovité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Kosatcovité |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kosatec německý (Iris germanica)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
Kosatcovité (Iridaceae Juss.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales).
Obsah |
[editovat] Popis
Jedná se o byliny, jen výjimečně keře. Jsou to vytrvalé pozemní rostliny, zpravidla s oddenky, jen vzácně s cibulemi, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé, uspořádané nejčastěji dvouřadě, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, ploché nebo oblé, někdy kožovité, čárkovité až kopinaté, žilnatina je souběžná. Jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla ve vrcholících, latách, klasech, okolících či v chocholících. Květy jsou podepřeny listeny, někdy je listen ve tvaru toulce, jedná se vlastně o bezčepelnou pochvu listu. Květy jsou pravidelné nebo nepravidelné, pokud nepravidelné, potom jsou souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, okvětní lísty vnitřního přeslenu bývají někdy značně menší než okvětní lístky vnějšího přeslenu. Okvětní lístky jsou srostlé a vytvářejí na bázi okvětní trubku. Okvětní lístky mají bílou, žlutou, červenou, purpurovou či modrou barvu. Tyčinky jsou 3, vzácně 2, v 1 přeslenu, jsou volné nebo srostlé s okvětní trubkou, někdy jsou srostlé navzájem nitkami a vytvářejí na bázi trubku. Opylování je prováděno hmyzem nebo ptáky, vzácně větrem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, zpravidla 3-laločná, rozšířená a připomínající okvětní lístek, semeník je spodní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka.
[editovat] Rozšíření ve světě
Je známo asi 92 rodů a asi 1800 druhů, které jsou rozšířeny téměř po celém světě, jen v chladných pásech zpravidla chybí.
[editovat] Seznam rodů
Ainea, Alophia, Anomatheca, Aristea, Babiana, Barnardiella, Belamcanda, Bobartia, Calydorea, Cardenanthus, Chasmanthe, Cipura, Cobana, Crocosmia, Crocus, Cypella, Devia, Dierama, Dietes, Diplarrhena, Duthiastrum, Eleutherine, Ennealophus, Ferraria, Fosteria, Freesia, Galaxia, Geissorhiza, Gelasine, Geosiris, Gladiolus, Gynandriris, Herbertia, Hermodactylus, Hesperantha, Hesperoxiphion, Hexaglottis, Homeria, Homoglossum, Iris , Isophysis, Ixia, Kelissa, Klattia, Lapeirousia, Lethia, Libertia, Mastigostyla, Melasphaerula, Micranthus, Moraea, Nemastylis, Neomarica, Nivenia, Olsynium, Onira, Orthrosanthus, Pardanthopsis, Patersonia, Pillansia, Pseudotrimezia, Radinosiphon, Rheome, Roggeveldia, Romulea, Savannosiphon, Schizostylis, Sessilanthera, Sisyrinchium, Solenomelus, Sparaxis, Sympa, Syringodea, Tapeina, Thereianthus, Tigridia, Trimezia, Tritonia, Tritoniopsis, Tucma, Watsonia, Wisenia, Zygotritonia.
V ČR rostou ve volné přírodě a jsou původní zástupci pouze 3 rodů. Rod kosatec (Iris) je zastoupen 8 druhy (z toho je jeden v současnosti vyhynulý), další se pěstují a občas zplaňují. Rod šafrán (Crocus) je zastoupen 1-2 druhy (původnost sporná) další se pěstují a zplaňují. Rod mečík (Gladiolus) je zastoupen 2 druhy, další se pouze pěstují jako okrasné rostliny. Dále můžeme ve volné přírodě vidět badil úzkolistý (Sisyrinchium angustifolium), který je původní v Severní Americe, ale je pěstován jako okrasná rostlina a místy je na vlhkých loukách zdomácnělý. Jako okrasné rostliny se pěstují druhy z rodu křešina (Crocosmia).
[editovat] Literatura
Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
