Kofun
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kofun (japonsky: 古墳) je japonská megalitická hrobka či mohyla. Kofuny byly stavěny od počátku 3. století až do počátku 7. století. Podle těchto staveb se též nazývá jedno z japonských období, které trvalo přibližně mezi lety 250–538. Mnoho kofunů má tvar klíčové dírky.
[editovat] Popis
Koufuny mohou být různých tvarů, nejčastějším případem však jsou kofuny v půdorysném tvaru klíčové dírky. Dodnes se nepodařilo zjistit, proč dávali japonští stavitelé kofunům právě tento tvar.[1] Dalšími častými tvary jsou například čtverec či kruh. Rozměry kofunů mohou být různé - pohybují se od menších, několikametrových mohyl až po několika set metrů rozsáhlé stavby. Největší kofun se nachází v Ósace a byl postaven císaři Nintokuovi. Dosahuje délky 475 metrů a bylo do něj uloženo okolo 20 000 hliněných sošek.[2] Hrobky bývají zdobeny pestrobarevnými malbami a mohou obsahovat i další umělecké díla. V oblasti kofunů bývají umístěny haniwy, hliněné sochy charakteristické pro celé mohylové období. Megalitické stavby pak bývají obehnány vodním příkopem.
Počet kofunů delších než 200 metrů je v Japonsku kolem čtyřiceti, avšak celkový počet mohylových hrobek přesahuje počet desíti tisíc.[1]
[editovat] Reference
- ↑ a b JANOŠ, Jiří. Japonské „pyramidy“ jsou obestřeny tajemstvím [online]. Lidové Noviny, [cit. 2008-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Kultura mohyl kofun [online]. japonsko.cz, [cit. 2008-05-20]. Dostupné online.
