Kasuár přilbový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kasuár přilbový

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	ptáci (Aves)
Řád:	běžci (Struthioniformes)
Podřád:	praví práci (Ornithurae)
Čeleď:	kasuárovití (Casuariidae)
Rod:	kasuár (Casuaris)

Binomické jméno

Casuarius casuarius
Linnaeus, 1758

Rozšíření kasuára přilbového.

Kasuár přilbový či kasuár jižní (Casuarius casuarius) je velký pták a typický představitel rodu Casuarius, který obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram. Patří také k mnoha ptákům, které popsal v 18. století zoolog Carl Linné ve své práci Systema Naturae.

Obsah

1 Popis
2 Způsob života a ochrana
3 Poddruhy
4 Kam do ZOO
5 Odkazy
- 5.1 Reference
- 5.2 Externí odkazy

[editovat] Popis

Detail hlavy

Kasuár je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého řádu běžců. Je to nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, které ho chrání v hustém porostu v pralesech. Nejnápadnějším znakem je však jeho většinou hnědá „přilbice“, podle které získal i český název a kterou používá k rozrážení hustých porostů pralesů, ale také s její pomocí vydolávají potravu. Nápadná je i jeho modrá tvář a krk, červený zátylek a dlouhé kožovité přívěsky, které jsou zbarveny červeně. Nemá křídla, které mu ve vývynu zakrněli, ale zato má krátké, ale dost silné nohy s ostrými drápy, které fungují doslova jako dýky. Pokud je kasuár zahnán do úzkých či se cítí ohrožen, vyskočí a drápy může způsobit vážná zranění i lidem, smrtelná jsou však tato zranění jen ojediněle. Peří se u samic i samců liší, ale samice je dominantnější a má větší a delší helmici. Nedospělý pták má prosté hnědé peří.

Kasuár přilbový je největší zástupce čeledi kasuárovitých a druhý nejtěžší pták na světě ^[1], jehož hmotnost se nejčastěji pohybuje mezi 85 kg a délka těla může dosáhnout až 1,5 m.

[editovat] Způsob života a ochrana

Kasuár přilbový je výhradně býložravec, který při hledání potravy natáhne hlavu a přilbou si razí cestu hustým pralesem, kde hledá semena, spadlé plody stromů nebo bobule.

Většinu roku žije tento pták samostatně a se s opačným pohlavím se setkává až v období rozmnožování, které trvá od června do října a při kterém samci zaberou teritorium o rozloze 1-5 km čtverečních. Samec si své teritorium důkladně hlídá a pokud by do něho vstoupil jiný nevítaný samec, ihned se pustí do velice agresivního boje. Samci postaví z listů a travin velké hnízdo umístěné na zemi. To mívá 5-10 cm na výšku a až 100 cm na šířku. Tyto hnízda staví převážně ve vysoké trávě, pod keřem nebo v jiném úkrytu, aby nebyli tak nápadní a nestali se snadnou kořistí svých predátorů. Samice do něj po spáření snese 3-6 velkých vajec, které měří zhruba 138 mm x 95 mm. Vejce jsou nejprve hráškově zelená a spolu s časem začnou blednout. Samice se mohou za rok i třikrát spářit. Mláďata dospívají ve věku 2,5 - 3,5 let a v přírodě se mohou dožít i 18, vzácněji 20 let, v zajetí podstatně více. Kasuáři jsou také zdatnými plavci.

Dříve býval kasuár poměrně běžným druhem ve své lokalitě rozšíření, ale dnes tomu díky narůstajícímu lovu, dopravy, ale hlavně kvůli vysokému plenění jejich přirozeného biotopu zdaleka již není. Počet kasuárů přilbových ve volné přírodě se odhaduje na více jak 10 000 jedinců a v lidské péči se chová zhruba necelých 300 jedinců ^[2]. V současné době se počet jedinců v jednotlivých oblastech kde žije výrazně liší, ale všeobecně je v Červeném seznamu IUCN ohodnocen jako zranitelný druh ^[3].