Kamil Bednář
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamil Bednář (4. července 1912, Praha – 23. května 1972 Mělník) byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofii nedokončil a působil jako redaktor. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací (Bohuslav Březovský, Hanuš Bonn, I. Blatný, J. Kainar, Z. Urbánek a další). Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace. Jeho syn Jiří Bednář se stal divadelníkem.
[editovat] Dílo
- Kámen v dlažbě (1937)
- Milenka modř (1939)
- Kamenný pláč (1939)
- Po všech svatbách světa
- Bosé oblohy
- Hladiny tůní
- Duše orlů (1946)
- Paměť bojovníků (1947)
- Jim hostinou bylo (1948)
- Dějiny srdce (1957)
- Praha pod křídly války
- Střepiny, o které jsem se nepořezal
Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948) a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.
Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946-56.
I jako projev distance od poválečného politického vývoje se Bednář, zaměstnaný od roku 1949 v nakladatelství Československý spisovatel, věnoval zejména tvorbě pro děti, a především překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse: Mara (1958), Jestřábí křik (1960) a Pastýřka putující k dubnu (1961).
