Josef Bohuslav Foerster
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Bohuslav Foerster (30. prosince 1859 – 29. května 1951) byl český hudební skladatel a významný pedagog. Pracoval jako profesor na pražské konzervatoři. Od roku 1931 byl prezidentem Československé akademie věd a umění.
[editovat] Životopis
Forster se narodil v Praze, kde i studoval na konzervatoři. Oženil se s operní zpěvačkou Berthou Lauterer a přestěhoval se s ní do Hamburku, kde pracoval jako kritik a od roku 1901 také učil na tamní konzervatoři. Na tomto ústavě se seznámil s Gustavem Mahlerem a velmi blízce se s ním spřátelil. V letech 1903–1918 žil Foerster ve Vídni, kde rovněž pracoval jako kritik a pedagog. Poté obdržel místo na konzervatoři v Praze, roku 1921 se zde stal profesorem pro skladbu a v letech 1922–1931 byl jejím ředitelem. V období 1931–1939 pracoval jako prezident Československé akademie věd a umění. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem.
Mezi jeho četné žáky patřili mj. Pavel Bořkovec, Karel Hába, František Pícha, Václav Dobiáš, Jaroslav Řídký, E. F. Burian nebo Karel Boleslav Jirák.
[editovat] Dílo
- Symfonie č. 1 d moll
- Symfonie č. 2 F dur
- Symfonie č. 3 D dur „Život“
- Symfonie č. 4 c moll „Veliká noc“, 1905
- Symfonie č. 5 d moll
- Cyrano de Bergerac, symfonická báseň
- Hymnus der Engel
- Stabat mater
- Mortius fratribus
- Missa Glagolytica
- Svatý Václav, oratorium
- Debora, opera, 1890–91
- Eva, opera, 1895–97
- Jessika, opera na moto Shahespearova Kupce benátského, 1902–04
- Nepřemožení, opera, 1917
- Srdce, opera, 1921–22
- Bloud, opera, 1935–36
- pět smyčcových kvartet
