Jan V. Palaiologos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan V. Palailogos ( 18. června 1332 - 16. února 1391 Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 1341-1391.
Na byzantský trůn dosedl jako devítiletý chlapec po otcově smrti roku 1341. Do roku 1347 vládl nezletilý Jan s pomocí regentské rady, v jejímž čele byla matka Anna Savojská a Jan VI. Nejvýznamnější místa v radě zaujímali Palagiovci a Kantauzenové. V letech 1347-1354 byl jeho spoluvládcem bývalý regent Jan VI. Roku 1376 se trůnu zmocnil urpuzátor Andronikos IV., který byl s pomocí Turků a Benátčanů vyhnán roku 1379.
Pod tlakem vnitropolitických neúspěchů a vzrůstajícího tureckého nebezpečí byl nucen obnovit jednání o unii s Římskokatolickou církví. Roku 1361 Turci dobyli Adrianopol a trvale se usadili na evropském kontinentě. Roku 1371 se císař stal sultánovým vazalem a uvázal se platit roční tribut.
Císař byl pak sesazen ještě jednou roku 1390 svým vnukem Janem VII.
Související články obsahuje Portál Středověk |
Byzantští císaři | ||
---|---|---|
Předchůdce: Andronikos III. |
1341–1391 Jan V. Palaiologos |
Nástupce: Manuel II. Palaiologos |