Jan Jiří I. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Jiří I.
kurfiřt saský
Doba vlády	23. června 1611 – 8. říjen 1656
Narození	5. březen 1585
	Drážďany
Úmrtí	8. říjen 1656
	Drážďany
Přechůdce	Kristián II.
Následník	Jan Jiří II.
Manželky	Magdaléna Sibyla Pruská
Potomci	Jan Jiří
Rod	Wettinové
Otec	Kristián I.
Matka	Sofie Braniborská

Jan Jiří I. Saský (německy Johann Georg) (5. března 1585, Drážďany – 8. října 1656, tamtéž) pocházel z rodu Wettinů a byl saský kurfiřt od roku 1611 do své smrti. Vzhledem k Českým zemím hrál významnou roli během třicetileté války. Bojoval na straně protestantů a zprvu byl jeden z kandidátů na Českou korunu, poději ale roku 1619 povolil ligisticko-císařským vojskům postupovat přes území Saska do Čech, za příslib obou Lužic. V roce 1635 dokonce podepsal pražský mír, čímž definitivně získal Lužice a přestoupil na stranu katolíků.

[editovat] Životopis

Jan Jiří se narodil Kristiánovi I. Saskému a Sofii Braniborské jako druhorozený syn. Kurfiřtem se stal v roce 1611, po smrti svého bratra Kristiána. Byl horlivý luterán, povahy násilné, oddán pití a výstřednímu životu.

Nebyl roku 1619 korunován nabízenou korunou Českou a z nenávisti proti Fridrichovi Falckému hlasoval při volbě císaře Svaté říše římské pro Ferdinanda II. Víc než jeho politický vliv mu během třicetileté války přinesla úspěch výhodná zeměpisná poloha Saska. Výhodná poloha se projevila již roku 1619, kdy prokázal velkou službu císaři svým zakročením v Lužicích a ve Slezsku, zač mu byly přislíbeny obě Lužice. Jiné odměny se mu nedostalo, navíc restitučním ediktem z roku 1629 byly ohroženy statky, které katolické církvi zabavil.

Za švédské války chtěl zachovat neutralitu a zabránil Gustavu Adolfovi přechod přes Labe u Vitemberka, čímž zavinil pád Magdeburka. Teprve když ligistické vojsko zpustošilo jeho zemi, uzavřel s Gustavem spolek a saské vojsko pod Arnimem bojovalo po boku Švédů u Breitenfeldu a vniklo do Čech. Po smrti Gustavově a po vítězství císařských u Nordlink zavřel s císařem roku 1635 pražský mír a spojil se s ním proti Švédům a Francouzům. Za to mu Banér v letech 1635, 1636 a 1639 zpustošil zemi úplně a podobně hospodařil Torstenson, který porazil Sasy u Jutrobogu a vymáhal krutě kontribuce válečné až do zavření příměří roku 1645. Vestfálským mírem bylo Janovi potvrzeno, čeho se mu pražským mírem dostalo.

[editovat] Reference