Ivermektin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ivermektin | |
 |
|
| Racionální název | (10E,14E,16E,22Z)-(1R,4S,59S,6S,6'R,8R, 12S,13S,20R,21R,24S)-6'-[(S)-sec-Butyl]- 21,24-dihydroxy-5',11,13,22-tetramethyl-2-oxo- (3,7,1'-trioxatetracyklo-[15.6.1.14,8.020,24] pentakosa-10,14,16,22-tetraen)-6-spiro-2' -(perhydropyran)-12-yl-2,6-dideoxy-4-O- (2,6-dideoxy-3-O-methyl-α-L-arabino-hexopyranosyl) -3-O-methyl-α-L-arabino-hexopyranosid |
| 22,23-Dihydroavermectin B1a | |
| Registrační číslo CAS | 70161-11-4 |
| Sumární vzorec | C48H74O14 |
| Molární hmotnost | 891,10 g/mol |
| Teplota tání | ? °C |
| Teplota varu | ? °C |
| Hustota | ? g/cm3 |
Ivermektin, někdy nazývaný také invermektin, známý též pod obchodními názvy Mectizan, Ivomec a Heartgard-30 aj., je složitý glykosid, působící zejména proti původci onchocerciasy, tj. říční slepoty, kterým je hlístice Onchocerca volvulus. Jedná se o antiparazitické antibiotikum. Je to bílý krystalický prášek, tvořený více než 90 % chemické látky vedené v tabulce vpravo; méně než 10 % tvoří její derivát, který má o skupinu CH2 méně mezi methylovou skupinou zakreslenou ve vzorci vpravo nahoře.
[editovat] Funkce preparátu
Invermicin se váže na neuronální membrány, čím způsobuje uvolňování γ-aminomáselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižují přenos nervových vzruchů. Výsledkem je totální paralýza jak larvárního stádia parazita, tak jeho dospělé formy.
Jedna dávka působí plný rok, během něhož se nemohou larvy přemísťovat v těle hostitele z kůže, kam jsou zanášeny při bodnutí hmyzím přenašečem (většinou mouchami rodu Simulium), a nezpůsobují tak ani slepotu, ani nenapadnou jiné orgány v těle. Také vznik nové generace je na rok plně potlačen. Protože se však lilístice tohoto druhu dožívají 14 až 15 let, je léčbu nutno nejméně po tuto dobu trvale opakovat každoročními dávkami.
[editovat] Historie objevu a jeho využívání
Látku poprvé izoloval v roce 1975 William Campbell, veterinář z firmy Merck (US), ze směsi skupiny látek podobného typu - avermektinů - objevených ve vzorcích půdy odebraných na jednom golfovém hřišti pracovníky japonského výzkumného ústavu Kitasato. Extrakt z tohoto vzorku se projevil jako velmi účinný proti mnoha různým zvířecím vnějším i vnitřním parazitům (endoparazitům a ektoparazitům). Při dalším zkoumání se jako nejúčinnější projevil právě derivát ivermektin, odvozený od mateřské látky této skupiny organických látek, avermectinu. V roce 1978 dr. Campbell testoval tuto látku s úspěchem na koních jako léčebný prostředek proti mikroskopickému parazitu Onchocerca cervicalis. Protože si uvědomil, že je příbuzný původci onchocerciasy, začala firma Merck na jeho podnět v roce zkoumat možnost použití ivermektinu i v humánní medicině. Jakmile byla prokázána neškodnost této látky pro člověka, začala v roce 1982 firma Merck ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) rozsáhlé testování ivermektinu na lidech, které se ukázalo jako velice úspěšné.
Protože říční slepotou trpí především obyvatelé velmi chudých zemí v rovníkové Africe, vedení firmy Merck se v roce 1987 rozhodlo věnovat ivermektin všem potřebným v této oblasti zdarma po neomezeně dlouhou dobu. Distribuce invermectinu probíhala ve spolupráci s WHO. Aby nedocházelo ke kupčení s tímto lékem, byla zřízena speciální komise (Mectizan Expert Committee), dohlížející na jeho distribuci. Později se do této práce zapojilo též Carterovo středisko v Atlantě, které založilo pro potřeby tohoto programu zvlášní fond. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti pragramu bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích. V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 mil. hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nynoí opět schopna uživit přes 17 mil. lidí.
Případ invermicinu se stal příkladem pro jiné farmaceutické koncerny k poskytování svých vybraných produktů zdarma nebo za velmi výhodných podmínek zemím třetího světa.
