Ionizační potenciál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ionizační potenciál nebo ionizační energie atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu. Obecněji, n-tá ionizační energie je energie potřebná k odtržení n-tého elektronu po odtržení n-1 elektronů. Tato veličina vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tzn. „sílu“ jakou je elektron vázán v elektronovém obalu. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.

[editovat] Hodnoty a trendy

Obecně, hodnota ionizačního potenciálu klesá ve skupině periodické tabulky a vzrůstá zleva do prava v rámci jedné periody. Nárust ionizačních energií je značný u sousedicích prvků. Ještě výraznější je v případě, kdy dojde k zaplnění atomového orbitalu. To je způsobeno tím, že po odstranění všech elektronů z orbitalu musíme další elektrony brát z orbitalu, který je blíž k jádru. Na elektrony blízko jádra působí větší elektrostatická síla, proto je jejich odtržení energeticky náročnější.

*Ionizační energie v kJ/mol*
Prvek	První	Druhý	Třetí	Čtvrtý	Pátý	Šestý	Sedmý
Na	496	4,560
Mg	738	1,450	7,730
Al	577	1,816	2,881	11,600
Si	786	1,577	3,228	4,354	16,100
P	1,060	1,890	2,905	4,950	6,270	21,200
S	999.6	2,260	3,375	4,565	6,950	8,490	27,107
Cl	1,256	2,295	3,850	5,160	6,560	9,360	11,000
Ar	1,520	2,665	3,945	5,770	7,230	8,780	12,000

Hodnotu ionizačního potenciálu lze použít i k určení počtu elektronů ve valenční slupce. Např., pokud odtržení jednoho elektronu vyžaduje 1500 kJ/mol, druhý elektron vyžaduje 6000 kJ/mol a třetí 5000 kJ/mol, můžeme usoudit, že atom obsahuje ve valenční slupce jeden elektron, tzn. jedná se o alkalický kov. První elektron jde odtrhnout velmi snadno, protože vzniklý ion získá konfiguraci příslušného vzácného plynu. Odtržení druhého elektronu je již energeticky velmi náročné, protože vzniklá elektronová konfigurace je energeticky méně výhodná.