Ibn Tufajl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abú Bakr Muhammad ibn 'abd al-Malik ibn Muhammad ibn Tufajl al-Qaísí al-Andalusí (أبو بكر محمد بن عبد الملك بن محمد بن طفيل القيسي الأندلسي), lat. Abubacer (cca 1105, Vádí Áš (Guadix), Andalusie – 1185, Marrákeš) byl arabský filosof, spisovatel, lékař a dvorský úředník. Jeho učitelem byl Ibn Bádždža. Většinu života prožil na královském dvoře almohadů v Granadě ve službách Abú Jakub Júsufa, kterému při svém odchodu doporučil později proslulého aristotelika Averroa.
Ve svém myšlení navazuje Ibn Tufajl zejména na Ibn Sínu a Ibn Bádždžu. Jeho nejznámějším dílem se stal filosoficko-didaktický román Hajj ibn Jakzán (Živý, syn bdícího; česky 1957).