Hatšepsut
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hatšepsut | ||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Doba vlády | 1479/1473–1458/1457 př. n. l. | |||||||||||||||||||
Rodné jméno |
Hatšepsut |
|||||||||||||||||||
Trůnní jméno |
Maatkare |
|||||||||||||||||||
Horovo jméno |
|
|||||||||||||||||||
Jméno obou paní |
Uadet reneput |
|||||||||||||||||||
Zlatý Hor |
Neteret-chau |
|||||||||||||||||||
Manželka (y) | Thutmose II. (manžel) | |||||||||||||||||||
Otec | Thutmose I. | |||||||||||||||||||
Matka | Ahmose | |||||||||||||||||||
Zemřel (a) | 1458/1457 př. n. l. | |||||||||||||||||||
Hrobka | Dél el-bahrí |
Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[1][2]
Obsah |
[editovat] Životní pouť královny
Byla dcerou Thutmose I., manželkou jeho syna a svého nevlastního bratra Thutmose II. Po jeho smrti převzala poručnictví nad mladým Thutmosem III., který byl synem jejího manžela s jinou s jeho žen. Později si přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády. Hatšepsut sice Thutmosovi III. přidělila titul spoluvladaře, ale o vládnutí se starala sama. Vládla Egyptu asi dvacet let, přibližně v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Mírumilovná královna podnítila rozkvět obchodu, věd a poznání. Zorganizovala výpravu do záhadné země Punt, která se pravděpodobně rozkládala na východně Afriky nebo v Arábii na pobřeží Rudého moře. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy. O této výpravě nám vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.
Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsovet a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že nebylo nikterak důsledné.
[editovat] Královnin chrám
Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva obelisky. Karnak je velechrámem boha Amona. Tyto obelisky byly zhotovené z jediného kusu kamene a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Ten spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině zní nejposvátnější z nejposvátnějších.
[editovat] Jméno Hatšepsut
Jméno Hatšepsut mělo více podob. Jednou z těchto podob bylo i jméno Hatšepsovet. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Maatkare - „Maat je duší Reovou“
[editovat] Reference
- ↑ http://www.iht.com/articles/2007/06/27/africa/27mummy.php
- ↑ http://www.nytimes.com/aponline/world/AP-Egypt-Lost-Queen.html?_r=1&oref=slogin
Egyptští králové | ||
---|---|---|
Předchůdce: Thutmose II. |
1479/1473–1458/1457 Hatšepsut |
Nástupce: Thutmose III. |