František Schmoranz starší
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Schmoranz starší (28. prosinec 1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4. duben 1902 Slatiňany) byl významný architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19. století.
[editovat] Život
V Kutné Hoře se vyučil zedníkem, poté studoval na vídeňské Akademii (1836). Od roku 1837 žil ve Slatiňanech. V letech v 1844–1871 působil jako městský stavitel v Chrudimi. Z titulu své funkce se výrazně podílel na obnově Chrudimi po zhoubném požáru v roce 1850. Od roku 1853 působil jako krajský konzervátor vídeňské ústřední komise pro ochranu památek. 16. ledna 1889 se stal čestným občanem města Chrudimi.
Nejstarší syn František byl též architektem. Druhý syn Josef působil jako malíř, dekoratér a pedagog. Třetí syn Jan působil v Chriudimi a převzal otcovu firmu. Poslední syn Gustav byl ředitelem Národního divadla a působil i jako spisovatel, překladatel a malíř.
[editovat] Dílo
Schmoranz patřil k představitelům neogotiky, v níž vytvořil některé novostavby, především se však výrazně podílel na řadě puristických rekonstrukcí. Neogoticky přestavěl zámek Žleby, postavil též řadu budov v Chrudimi. Restauroval zde kostel Nanebevzetí Panny Marie. V Poličce restauroval kostel svatého Jakuba v Poličce, v Hradci Králové pak katedrálu svatého Ducha. V rámci rekonstrukcí navrhoval též nový, neogotický mobiliář. Podnětem u vídeňské centrální komise pro ochranu památek se mu podařilo zabránit připravované demolici pardubické Zelené brány.
[editovat] Reference
- POCHE, Emanuel a kol.: Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1975, S. 456.
- František Schmoranz starší na webu města Slatiňany
