František Němec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
František Němec (*5. leden 1882 v Hřištích u Přibyslavi – 10. března 1918) byl český akademický sochař.
Narodil se v Přibyslavi v domku čp. 32. Svá první léta strávil ve své rodné vísce a zde vychodil základní osmiletou školní docházku. Od ostatních chlapců se nikterak nelišil, až na veliké nadání ve výtvarném oboru. Rád si kreslil, modeloval nebo úplně nejraději vyřezával pomocí malého nožíku figurky ze dřeva. Jeho učitel Aleš Klaus si jeho nadání povšimnul a doporučil rodičům, aby ho dali učit řezbářem do Jihlavy. Brzy mu byly svěřovány náročné řezby a zdobení honosného nábytku. Ve třetím roce studia dokonce dostal příležitost zdokonalit se ještě ve Frankfurtu nad Odrou. V Praze-Bubenči si pak sehnal malý podkrovní byteček. Do něj si vzal ještě dvě mladší sestry. Živil sebe i svoje sestry příležitostnou řezbařinou. Šlo mu však hlavně o to aby mohl navštěvovat večerní pokračovací uměleckoprůmyslovou školu. Nejdříve se stal žákem prof. Stanislava Suchardy a i J. V. Myslbeka.
Než František stačil založit rodinu a plně se umělecky rozvinout, přišla první světová válka. V červenci roku 1914 byl František povolán na východní frontu. 8. září 1914 padl do ruského zajetí. Ale ani v zajateckém táboře nezůstal nečinný. Celou dobu kreslil, modeloval a sochařil. Na jedné tamní výstavě byla jeho práce poctěna 1. cenou. Jeho nejvýznamnější dílo z té doby, poprsí Michaila Vasiljeviče Lomonosova, bylo tehdy zakoupeno pro univerzitu v Kazani, kde se prý nachází dodnes.
Byl hluboce přesvědčen že se vrátí domů a své přesvědčení vylíčil ve své básni, kterou sepsal 20. března 1917. Ovšem jeho touhy se nevyplnily. 10. března 1918 zahynul u Bachmače. Na jeho rodný dům byla zasazena pamětní deska.
