Diskuse:Federalizace Československa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] rozpad Česka-Slovenska

Chybějící funkční ústava

Česko-Slovensko se muselo po Listopadu vyrovnat s komplikovanou ústavní situací. Federace složená ze dvou konstitutivních prvků je z hlediska tvorby většin velmi nevýhodnou variantou federativního státu (Cabada 1995:25). Institucionální problém zásadní důležitosti spočíval v tom, že se nepodařilo včas, tj. hned počátkem devadesátých let, přijmout novou - demokratickou a zároveň funkční - ústavu. Ústava z éry "Pražského jara", která po převratu nadále platila, byla naprosto nezpůsobilá jako instituce, která má usnadnit nalézání demokratického konsensu. Vzhledem k jejím ustanovením o zákazu majorizace, která skýtala jedné desetině poslanců Federálního shromáždění zvolených v jedné z republik absolutní právo veta, byla v ní naprogramována ústavní krize (Vodička 1993:84). Autoří Ústavního zákona o č-s. federaci z roku 1968 nepočítali - a v té době ani zřejmě nemuseli počítat - s tím, že by se v Česku-Slovensku někdy v budoucnu mohly konat skutečné volby, v nichž by Češi a Slováci hlasovali pro opačné politické orientace a rozdílné modely modely státoprávního uspořádání. Vzhledem k ústavním ustanovením o zákazu majorizace bylo vždy nutno vytvářet v parlamentu česko-slovenskou koalici, což byla okolnost, o níž se Česko-Slovensko po volbách roku 1992 rozbilo (Vodička 2000:96).

zdroj: Vodička, K. (2003): Příčiny rozdělení Československa: analýza po 10 letech. Politologický časopis, X, č. 1, s. 55-64.