Fair Trade
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fair Trade (do češtiny překládáno také jako spravedlivý či férový obchod) je obchodní partnerství, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí.
Toho se snaží docílit především poskytováním „férových“ obchodních podmínek pro zapojené výrobce, důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích. Fair Trade tak poskytuje konkrétním lidem v rozvojových zemích šanci vymanit se z bludného kruhu bídy vlastními silami a žít důstojný život. Odkupní cena surovin (např. káva, banány, bavlna) je nastavena na určitou úroveň a nepodléhá výkyvům trhu.
Fair Trade současně dává spotřebitelům jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit alternativní ekonomický model, dát hlas jinému způsobu obchodování a výroby a v neposlední řadě získat velmi kvalitní výrobky za odpovídající cenu.
Obsah |
[editovat] Definice Fair Trade
Nejrozšířenější definice Fair Trade byla vytvořena FINE (viz mezinárodní asociace):
"Fair Trade je obchodní partnerství, založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích. Fair Trade organizace (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu."
[editovat] Hlavní cíle Fair Trade
- Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
- Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
- Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce tak, aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.
- Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
- Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
- Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.
[editovat] Vznik a vývoj Fair Trade ve světě
Historie Fair Trade začíná po druhé světové válce, kdy britský Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný Fair Trade obchůdek vznikl v roce 1959 v Nizozemí.
Koncem 80. let výrobky s označením Fair Trade začaly pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací. Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace. První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.
V současné době (rok 2006) existuje v Evropě kolem 3.000 Fair Trade obchůdků, kromě toho lze některé Fair Trade výrobky najít i v 43.000 supermarketech. Celkový maloobchodní obrat prodeje Fair Trade výrobků přesahuje 1 miliardu Euro. Kolem 70 procent tvoří potraviny (nejvíce káva, dále kakao, banány, čaj), zbytek připadá na řemeslné výrobky. Fair Trade káva má na evropském kávovém trhu 2 - 3 procenta; největší tržní podíl dosahují banány ve Švýcarsku - kolem 50 procent.
Fair Trade obchůdky jsou v současné době k nalezení ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, zájem o Fair Trade začíná být i v nových členských zemích (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či například v Srbsku. Zajímavou novinkou je vznik Fair Trade obchodů přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko).
[editovat] Mezinárodní asociace ve Fair Trade
Fair Trade má výrazný mezinárodní rozměr. Důležité jsou proto následující zastřešující organizace, které umožňují komunikaci mezi Fair Trade organizacemi i prezentaci Fair Trade navenek:
- IFAT (International Fair Trade Association) - sdružení výrobců, dovozců i prodejců, spojující všechny články Fair Trade řetězce z celého světa. Poskytuje svým členům známku, kterou potvrzuje, že se jedná o skutečné Fair Trade organizace (FTO). IFAT má asi 260 členů z 59 zemí.
- FLO (Fairtrade Labelling Organizations International) - sdružení 19 národních certifikačních iniciativ. Vytváří standardy pro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných výrobců.
- EFTA(European Fair Trade Association) - sdružení 11 největších evropských Fair Trade dovozců (německá Gepa, italské CTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarské Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam.
- NEWS (Network of European Worldshops) - sdružení národních asociací specializovaných Fair Trade obchůdků, www.worldshops.org
- FLO, IFAT, NEWS a EFTA společně vytvořili platformu FINE.
[editovat] Ochranná známka Fairtrade
Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling Organisations International (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 17 národních certifikačních organizací. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní certifikační instituce v současnosti probíhají i v dalších zemích.
FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 300 z 40 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci jednotné Fair trade známky.
FLO Cert uděluje ochrannou známku FAIRTRADE výrobkům, které splňují kritéria FLO. Provádí inspekční kontroly u výrobců.
[editovat] Zboží, které nese označení Fair Trade
Sortiment výrobků ze Spravedlivého obchodu zahrnuje Fair Trade kávu, čaj, kakao, čokoládu a další cukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy, med, rýži, žvýkačky a další potraviny. Významnou součástí Fair Trade nabídky, která však nenese ochrannou známku FAIRTRADE, jsou umělecké a řemeslné výrobky - keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a mnoho dalšího.
Cena Fair Trade výrobků bývá obvykle o něco vyšší než u běžného zboží, ale spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologicky šetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U kvalitních káv, sypaných čajů nebo například čokolád ze Spravedlivého obchodu jsou proto ceny mnohdy ve srovnání s obdobně kvalitními výrobky z konvenčního obchodu rovnocenné.
[editovat] Rozvoj konceptu Fair Trade v České republice
Podobně jako v řadě evropských zemí, i u nás se začíná mezi příznivci alternativních způsobů obchodování myšlenka Spravedlivého obchodu prosazovat. Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci, že český Fair Trade si postupně hledá své místo na slunci.
Nyní v České republice působí v oblasti Fair Trade několik organizací, odkazy na ně najdete níže. V roce 2004 vznikla Asociace pro Fair Trade sdružující většinu organizací, které se zabývají Fair Trade v ČR.
[editovat] Kritika Fair Trade
V zahraničí, kde Fair Trade už dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair Trade i ve velkých obchodních řetězcích (TESCO, Carrefour, Sainsburry). Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že Fair Trade výrobky jsou lidé ochotni kupovat i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a Fair Trade banány z Dominikánské republiky v Sainsburry (2,74 britské libry za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů Sainsburry platila prostředníkům zhruba 70 pencí za libru, tedy vydělávala na každé libře banánů 2 britské libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každou libru nasbíraných banánů asi 16 pencí.[1]
Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Použité zdroje
- ↑ (en) What Price Virtue? At Some Retailers, 'Fair Trade' Carries A Very High Cost
- ↑ (en) Macchiato myths: What coffee crisis?
[editovat] Související články
- Mezinárodní obchod
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Články o Fair trade v angličtině
- http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4788662.stm
- http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/magazine/4287215.stm
- http://www.organicconsumers.org/starbucks/prices060804.cfm
[editovat] Fair trade v ČR
[editovat] Fair trade v ČR – informace a propagace
- Asociace pro fair trade
- Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání
- Jeden svět - obecně prospěšná společnost na poli Fair Trade
[editovat] Fair trade v ČR – obchod
- Jeden svět
- Ekumenická akademie - Fairtrade
- Centrum férového obchodu
- Fair Trade biba
- Fairově.cz
- Excellent Fair Trade
- Seznam dalších prodejních míst
