Digital Subscriber Line
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
DSL technologie | |
---|---|
Technologie | ITU-standard |
ADSL | ANSI T1.413 Issue 2 ITU G.992.1 (G.DMT) ITU G.992.2 (G.Lite) |
ADSL2 | ITU G.992.3/4 ITU G.992.3 Annex J ITU G.992.3 Annex L |
ADSL2+ | ITU G.992.5 ITU G.992.5 Annex L ITU G.992.5 Annex M |
HDSL | ITU G.991.1 |
HDSL2 | |
IDSL | |
MSDSL | |
PDSL | |
RADSL | |
SDSL | |
SHDSL | ITU G.991.2 |
UDSL | |
VDSL | ITU G.993.1 |
VDSL2 | ITU G.993.2 |
Služba DSL (Digital Subscriber Line, digitální zákaznická přípojka) umožňuje využít stávající telefonní nebo koaxiální (kabelová televize) rozvody pro vysokorychlostní přenos dat. Liší se v používaném frekvenčním pásmu, max. rychlosti a dosahu - obecně platí že čím větší vzdálenost od ústředny tím nižší maximální rychlost.
Rozdělení služeb DSL:
V ČR se používají:
- ADSL - asymetrická linka, využívající měděné kroucené dvojlinky, sdílení s telefonní linkou, až 8/1 Mbit/s
- ADSL2+ - vylepšená verze ADSL, až 25/4 Mbit/s
- SHDSL - symetrická linka, max. 4,5 Mbit/s při použití 2 párů kroucené dvojlinky
Další varianty:
- SDSL - symetrická linka, max. 2,3 Mbit/s
- HDSL - symetrická linka, max. 4 Mbit/s při použití 2 párů kroucené dvojlinky
- VDSL - symetrická linka, max. 36 Mbit/s
- CableDSL - využívající koaxiální rozvody kabelových televizí.