Depo Hostivař (stanice metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vstup do stanice Depo Hostivař

Vestibul a nástupiště Depo Hostivař

Depo Hostivař je konečná stanice na lince A pražského metra, umístěná na okraji Strašnic v hale depa Hostivař. Slouží zejména k přestupu mezi metrem a autobusovými linkami do jihovýchodních částí Prahy (Dubeč, Dolní Měcholupy a Uhříněves) a obcí v blízkosti Prahy (např. Říčany a Kostelec nad Černými lesy).

[editovat] Charakteristika

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo dobudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu příměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.

Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 h; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů Kč.

Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících.

V blízkosti stanice metra se uvažuje o vybudování stanice městské železnice Praha-Malešice.

[editovat] Kritika

Schválení projektu výstavby stanice v depu bylo častokrát kritizováno. Hlavním argumentem kritiky bylo, že se stanice nachází ve velmi řídce obydlené oblasti a že se tím pádem nejedná o návratnou nebo výhodnou investici. Zastánci výstavby argumenty vyvracejí tím, že slouží prvořadě pro přestup z příměstské dopravy, čímž ušetří mnoho kilometrů z tras příměstských autobusových linek vedoucích ke stanici metra Skalka, a rovněž je zde vhodnější umístění záchytného parkoviště. Dalším argumentem bylo, že zavedení přepravy v úseku je levnější, protože využívá již vybudované trati.

Protože provozní poměry v depu neumožňují stejnou dopravní kapacitu, jakou má zbytek trati, zajíždí v pracovní den do této stanice pouze polovina vlaků, ostatní jsou ukončeny ve stanici Skalka. Tím došlo ke zhoršení návaznosti mezi spoji metra a autobusových linek.

Předmětem připomínek byl i místopisně nesprávný název stanice. Celá stanice i depo metra jsou totiž umístěny v katastrálním území Strašnic. Hranice území Hostivaře, v němž z větší části leží dílenské, administrativní a garážovací objekty pro autobusy a tramvaje areálu Dopravního podniku, je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Vžitý název objektu byl nakonec použit pro název stanice přes nesouhlas městské části Praha 10.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Depo Hostivař (stanice metra v Praze)

← směr Dejvická	Metro v Praze – linka A	směr Depo Hostivař →
Skalka	Depo Hostivař
Dejvická – Hradčanská – Malostranská – Staroměstská – Můstek B – Muzeum C – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad – Flora – Želivského – Strašnická – Skalka – Depo Hostivař