Chráněná krajinná oblast Český ráj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mapa CHKO Český ráj a chráněných území uvnitř CHKO

Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v Československu v roce 1955 na území nynějších okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín.

Celková plocha Chráněné krajinné oblasti Český ráj činí 181,523 km².

[editovat] Poslání CHKO Český ráj

Chráněná krajinná oblast Český ráj je území s harmonicky utvářenou krajinou s charakteristickým reliéfem. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Reliéf je morfologicky dále členěn vodními toky. Dlouhodobým působením lidského hospodaření vznikla vyvážená krajina s pestrou mozaikou přirozených lesních i mokřadních ekosystémů, trvalých travních porostů s plochami kulturními a s četnými dochovanými památkami historického osídlení.

Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy.

Symbolem CHKO a okolního kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu.

[editovat] Pískovcový fenomén

Český ráj leží v mírně teplé klimatické oblasti mezofytika a je unikátním územím lokalizovaným geograficky mezi iniciálními skalními městy na jižním okraji křídové pánve a zralými pískovcovými oblastmi na severu Čech. Celé území je tvořeno především druhohorními (křídovými) pískovci různého stáří (cenoman, turon, coniak). Makroreliéf území je velice pestrý, přestože území vystupuje jako ucelený prvek – prolínají se zde pahorkatiny, vrchoviny i kotliny. Neopominutelné jsou četné kaňony a údolí s vyvinutými potočními a říčními nivami. K modelování povrchu docházelo na většině území v období třetihor kernými pohyby v blízkosti Lužické poruchy i přímo na ní. Vznikla tak řada pískovcových kuest.

Ve třetihorách došlo také k proniknutí vulkanických těles a žil skrze pískovcové sedimenty. Na modelaci terénu a vytváření mezoreliéfu se výrazně podílela významně se měnící řečiště toků.

Skalní města Českého ráje představují nejúplnější a nejrozmanitější soubor charakteristických prvků a forem pískovcového fenoménu temperátní zóny.

Svahové pohyby, řícení, solné zvětrávání, selektivní odnos zvětralého pískovce, obrňování povrchů skal opálem, zpevňující krusty nalezneme v každém skalním městě Českého ráje v různém stupni zachování a stadia vzniku. Pískovcový fenomén Českého ráje je výsledkem interakce velmi širokého souboru geologických, biologických a antropogenních jevů a procesů. Početné jeskyně, výklenky, převisy, dutiny, skalní brány, tunely, skalní okna, pseudoškrapy, skalní hřiby, viklany, inkrustace, voštiny představují klasické mezoformy a mikroformy pískovcových skalních měst.

Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické složky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou ale i vědeckou hodnotu a z toho důvodu byl v roce 2002 nominován na Seznam světového dědictví UNESCO.