Bezlebeční
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 bezlebeční |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Bezlebeční (Cephalochordata, Acrania) jsou mořští strunatci. Žijí v teplých mořích při dně. Ve dne jsou zahrabaní a v noci vyplouvají. Jde o druhově chudou skupinu, obsahuje jedinou třídu kopinatci (Amphioxi) se dvěma čeleděmi.
Kopinatci dosahují délky kolem 6 cm. Obývají v několika málo druzích písčité mělčiny teplejších moří. Kopinatci jsou podobní malým rybkám s tělem na obou koncích zašpičatělým. Přes den jsou zahrabáni v písku, v noci plavou u hladiny. Pohybují se bočním vlněním těla. Jejich potravou jsou drobné vodní organismy a jejich zbytky.
Kopinatci jsou odděleného pohlaví, ale podle zevního tvaru těla se samec od samice nedá rozlišit. Oplození je vnější (mimotělní). Samci vypouštějí pohlavní buňky poněkud dříve než samice, takže vajíčka jsou ihned oplozena. Vývoj ve vajíčku trvá asi pět dní, larvální život asi tři měsíce.
Jejich proudovité tělo se podobá drobným rybkám. Struna hřbetní je zachována po celý život. Pohybují se vlnivě. Bezlebeční se živí prvoky a drobnými řasami, které cedí z vody.
Patrně nejznámějším druhem bezlebečných je kopinatec plžovitý.
Obsah |
[editovat] Trávící a vylučovací soustava
Mají brvy u úst. Vylučovací soustavu tvoří 90 párů metanefridí.
[editovat] Dýchací soustava
Mají proděravělý dýchací žaberní koš a žábry.
[editovat] Nervová trubice
Vede po celém těle. Mají ganglia podobná mozku. Na hmat jim slouží hmatová tykadla. Hesseho buňky slouží jako zrak. Čich zajišťuje hmatový epitel.
[editovat] Cévní soustava
Neokysličená krev je pumpovaná a mají rozšířenou cévu.
[editovat] Rozmnožovací soustava
Jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem a vnějším oplozením. Larva je velmi podobná dospělci.
