André Ernest Modeste Grétry
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
André Ernest Modeste Grétry (* 8. února 1741 v Lutychu Belgie; † 24. září 1813 v Montmorency u Paříže) byl belgický hudební skladatel.
[editovat] Život
Grétrymu se dostalo hudebního vzdělání od jeho otce, violisty v kostele Svatého Martina v Lutychu. V lutyšském chrámu St. Denis byl Gretry od 9 let věku zpěvákem ve sboru. Ve svých pamětech vzpomíná na přísnost vedoucího sboru Georgese-Henriho Wenicka. Gretry se učil cembalu a skladbě u Nicolase Rennekina, později u Henri Moreaua, kapelníka u Svatého Pavla. Mladý Gretry složil již řadu menších dílek, když roku 1760 dostal stipendium do Lutyšského kolegia v Římě. Od roku 1762 jej vyučoval Giovanni Battista Casali, vedoucí hudebního tělesa v římském Lateranu. Zde Gretry složil Confiteor a skladbu poslal do Lutychu a pro římský karneval 1765 La Vendemmiatrice - svou první operu. Složil i náročnou zkoušku, před komisí Accademia dei Filarmonici Bologna. Na složení zkoušky se připravoval u Padre Martina. Ještě v Italii zkomponoval 6 smyčcových kvartetů, které později uveřejnil v Paříži, jako svůj opus 3. Roku 1766 se usadil v Ženevě, kde se živil jako učitel hudby a skladby. Zde se dostal do kontaktu s francouzskou hudbou a roku 1767 navštívil Paříž, kde jeho dvě opery zaznamenaly velký úspěch (Le Huron-1768 a Lucile-1769). V Paříži se usadil, pilně produkoval další opery. Kromě jiných to jsou: „Le tableau parlant“ (Mluvící obraz), „ L‘ami de la maison“ (Rodinný přítel), „Richard Coeur-de-Lion“ (Richard Lví srdce). Poslední uvedená je dodnes v repertoáru velkých operních domů. Roku 1795 byl jmenován inspektorem konservatoře (společně s Mehulem) a o rok později se stal členem prestižního Institut de France. Byl oblíbeným skladatelem Napoleonovým. Ten jej zařadil mezi rytíře Čestné legie a později obdržel od Napoleona I. vysokou apanáž, která mu umožnila pořídit si v Montmorency u Paříže sídlo, bývalý majetek J.J. Rousseaua, které nazýval Ermitáž. Usedlost zvelebil, obýval a tam také 24. září 1813 zemřel. Jeho rodné město mu roku 1842 odhalilo sochu a v Paříži je ulice pojmenována po Gretrym. Gretry je pohřben na pařížském hřbitově Pére-Lachaise.
[editovat] Dílo
Grétryho převážně komické opery se vyznačují přirozeností hudebního výrazu i bohatou melodičností a měly svého času velký vliv na hudební vkus veřejnosti Gretry se stal známý i jako spisovatel, když uveřejnil své „Memoires, ou essais sur la musique“ (Paměti, aneb eseje o hudbě), které se staly velmi známé a čtené. Kromě oper, kterých složil několik desítek, komponoval i díla pro dechový orchestr, hudbu k baletům, vokální díla (svého času oblíbené revoluční písně), ale i sakrální skladby (Velká mše, De profundis, Requiem).
