Želvušky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Želvušky

Hypsibius dujardini

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Nadoddělení:	trojlistí (Triblastica)
Nadkmen:	prvoústí (Protostomia)
Oddělení:	Panarthropoda
Kmen:	želvušky (Tardigrada) Spallanzani, 1777

Sesterská skupina

členovci (Arthropoda)

Želvušky (Tardigrada) je kmen živočichů. mají osm nečlánkovaných nohou na konci s drápky, tenkou kutikulu pokrytou dlouhými chloupky a příčně pruhované svaly. Ústní ústrojí zahrnuje i dlouhé bodce, kterými vysávají potravu.

Jsou to gonochoristé a mají přímý vývoj. Kutikulu často svlékají i v dospělosti.

[editovat] Anabióza

Podrobnější informace naleznete v článku anabióza.

Želvušky jsou považovány za nejodolnějšího tvora planety Země.

V nepříznivých podmínkách upadají do stavu, který se nazývá anabióza, ve kterém jsou nesmírně odolné vůči vnějším vlivům. Vydrží v něm sucho, osmihodinové ponoření do tekutého helia, var, škodlivé záření i anaerobní podmínky.

Želvušky dokážou v anabióze přežít radiaci až 570000 radů (což je oproti člověku více než tisícinásobek), vydrží rozpětí teplot cca od -270 do +120 stupňů Celsia. Snese též vakuum a tlak 6x vyšší než je na nejhlubším dně oceánu. Bylo zjištěno, že želvuška přežila na jistém vzorku mechu více než 120 let, když došlo k navlhčení tohoto vzorku vodou.

[editovat] Taxonomie

Na celém světě jich žije asi 400 druhů, z toho v České republice najdeme 110 druhů. Například medvíďátko obecné (Macrobiotus hufelandi) měřící asi 1 mm a má kosmopolitní rozšíření. Kosmopolit je i želvuška zrnitá (Echiniscus granulosus), která měří jen 0,5 mm a žije stejně jako medvíďátko v mechu.