Žďárské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Žďárské vrchy jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy, tvoří součást Českomoravské vrchoviny. Přibližně 60 % území je zalesněno. To je jeden z důvodů, proč zde v roce 1970 byla zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Z hornin převládají krystalické břidlice, jimiž místy prostupují rulové věže. Ve starších čtvrtohorách, v pleistocénu, na Žďárské vrchy působila vlivem mrazu denudace, která rozrušila granitový povrch a vytvořila kamenná moře. Odolnější místa denudaci přečkala a dodnes zůstaly různé skalní útvary například Čtyři palice, Dráteníčky, Zkamenělý zámek nebo nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, Devět skal (836 m n.m.), což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Vrchol byl upraven tak, aby posloužil jako vyhlídka. Okolní stromy ho však přerostly.

[editovat] Historie

Už v raném středověku tudy vedly důležité obchodní cesty, nicméně vyšší polohy byly osídleny až od 13. století. Ve 14. století se zde začalo těžit stříbro a to znamenalo značný příliv obyvatelstva nejen českého, ale i německého. Těžba skončila v 18. století. Půda je příznivá pouze na pěstování nenáročných plodin, např. brambor. Zemědělství se vesměs soustřeďuje na živočišnou výrobu. Častým jevem zejména na Sázavě byly tzv. hamry, kovárny s kladivy poháněnými vodou.

Nejvýznamnější památkou je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.

[editovat] Chráněná krajinná oblast

Viz hlavní článek Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (709 km²) byla slavnostně vyhlášena 25.5.1970 prezidentem Ludvíkem Svobodou. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Z rozlohy CHKO zaujímají 46% lesy (v centrální části území) a 44% tvoří zemědělská půda. Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů.

[editovat] Klima

Klima této oblasti patří mezi nejdrsnější v ČR, neboť je toto nevysoké pohoří vystaveno severozápadním větrům z Polabí. Informace o klimatu z profesionální meteorologická stanice Svratouch (737 m n.m.): http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html

[editovat] Významné vrcholy

Seznam nejvyšších vrcholů, které mají více než 800 m:

Devět skal (836,3 m)
Křovina (829,7 m)
Křivý javor (823,5 m)
Kopeček u Studnic (821,7 m)
Pasecká skála (818,6 m)
Suchý kopec (814,8 m)
Buchtův kopec (813,0 m)
Pohledecká skála (812,0 m)
Malinská skála (811,1 m)
Žákova hora (809,8 m)
Vysoký kopec (805,8 m)
Šindelný vrch (805,7 m)
Kamenný vrch (802,5 m)
Lisovská skála (801,7 m)
Tisůvka (800,3 m)
Fryšavský kopec (800,0 m)
Bohdalec (790,6 m)^[1]

[editovat] Významné skalní útvary

[editovat] Významná města a obce

Žďárské vrchy (i stejnojmenná CHKO) se nacházejí převázně v okrese Žďár nad Sázavou, částečně pak v okresech Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Nejvýznamnější

[editovat] Řeky a rybníky

Žďárskými vrchy prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Pramení zde několik řek - Svratka, Sázava, Oslava, Doubrava a Chrudimka. V pramenné oblasti Sázavy a Doubravy se nacházejí rybníky Velké Dářko (největší rybník na vysočině) a Malé Dářko, řeka Oslava pramení v rybnících Matějovském a Babíně a následně protéká Veselským rybníkem. Nejvýše položené jsou na Vysočině rybníky Sykovec a Medlov.