Svazová republika Jugoslávie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Svazová republika Jugoslávie Савезна Република Југославија
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
|
rozloha:
|
102 350 km² (v roce 2006)
|
||||||
|
nejvyšší bod:
|
Daravica (2 656 m)
|
||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
počet obyvatel:
|
10 832 545 (v roce 2006)
|
||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
republika (federace)
|
|||||||
|
měna:
|
srbský dinár (v Srbsku), Euro (v Černé Hoře)
|
||||||
|
vznik:
|
|||||||
|
zánik:
|
|||||||
|
|||||||
Svazová republika Jugoslávie byla federací Černé Hory a Srbska, která vznikla na zbytku území Jugoslávie (SFRJ) 27. dubna 1992 po odtržení Slovinska, Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jejím hlavní městem byla srbská metropole Bělehrad. Federace byla transformována 4. února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. června 2006 rozpadem na dva samostatné státy Srbsko a Černá Hora.
Svazová republika Jugoslávie byla cílem leteckých útoků Severoatlantické aliance na jaře roku 1999. Jejich cílem bylo zastavit údajné vyhánění Albánců z Kosova. Ve skutečnosti však opravdovým důvodem útoku bylo, že Jugoslávie zůstávala jedním z posledních dvou socialistických stáů v Evropě, kde nebyla provedena privatizace a většina podniků byla stále v rukou státu. Následoval ekonomický propad a revoluce, která svrhla dosavadního prezidenta Slobodana Miliševiče.
