Socialistická federativní republika Jugoslávie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Socialistická federativní republika Jugoslávie Социјалистичка федеративна република Југославија Socialistična federativna republika Jugoslavija ←  ←  1943 – 1992 ↓ vlajka znak
geografie
hlavní město:	Bělehrad
rozloha:	255 804 km² (v červenci 1989)
nejvyšší bod:	Triglav (2864 m)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	23 724 919 (v roce 1989)
národnostní složení:	Srbové (36,3 % v roce 1981), Chorvati (19,7 %), Bosňáci/Muslimové (8,9 %), Slovinci (7,8 %), Albánci (7,7 %), Makedonci (6,0 %), aj.
jazyky:	srbochorvatština, slovinština, makedonština, albánština, aj.
náboženství:	pravoslavné, římskokatolické, sunnitstký islám, ateismus
státní útvar
státní zřízení:	socialistický federativní stát
měna:	jugoslávský dinár
vznik:	29. listopadu 1943 (proklamací osvobozenecké organizace AVNOJ)
zánik:	1992 (rozpadem)
předcházející státy: Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Svobodné území Terst nástupnické státy: Svazová republika Jugoslávie Chorvatsko Slovinsko Republika Makedonie Bosna a Hercegovina

Socialistická federativní republika Jugoslávie byl federativní socialistický mnohonárodní stát, ležící v západní části Balkánského poloostrova. Hlavním městem státu bylo zároveň i největší město Bělehrad.

Vznikla a prohlášena byla v roce 1943 jako Demokratická federativní Jugoslávie ze zbytků Království Jugoslávie. Od roku 1946 nesla jméno Federativní lidová republika Jugoslávie a roku 1963 konečně Socialistická federativní republika Jugoslávie.

Obsah 1 Historie 2 Ekonomika 3 Administrativní členění 4 Obyvatelstvo 5 Související články

[editovat] Historie

7. dubna roku 1963 byla vyhlášena nová ústava, kterou stát de facto vznikl. Prezidentem byl tehdy Josip Broz-Tito, který zemi vládl až do své smrti v roce 1980. Toto období byla doba relativní stability mezi národy země, která byla poté narušena. Aby byly zavedeny rovné podmínky mezi jednotlivými republikami státu, bylo již za Titova života zřízeno Předsednictvo SFRJ jako kolektivní hlava státu. Funkce předsedy Předsednictva federace, která se po r. 1980 stala formálně nejvyšší státním postem, se střídala mezi politiky z jednotlivých členských republik po jednom roce. Přesto se vztahy mezi jednotlivými národnostmi v Jugoslávii nadále horšily, a spolu klesající ekonomickou výkonností celé země vedly až k vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991, což odstartovalo rozpad státu. Následovalo odtržení Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jugoslávská lidová armáda, hlavní obranná složka země, mobilizovala a pokusila se bránit celistvost státu silou. Některé části země se tak okamžitě octly ve válečném stavu. Přesto srbské vedení vojsk nebylo schopné dobýt pozice v nově vzniklých národních státech. Ve svazku Jugoslávie zůstalo jen Srbsko a Černá Hora.

[editovat] Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Ekonomika SFRJ a životní úroveň v zemi se velmi lišila podle členských republik země. Zatímco většina průmyslové produkce pocházela ze Slovinska, Srbska a Chorvatska, země jako Makedonie a Bosna a Hercegovina byly spíše zemědělského charakteru a stále přijímaly investiční pomoc z bohatších republik.

Přestože země byla oficiálně socialistická, z ekonomického hlediska se velmi lišila od zemí východního bloku. Prezident Tito obratně lavíroval mezi Východem a Západem a přijímal štědré úvěry . Podniky řízené samosprávnými orgány a tedy relativně tržně, díky členství státu v Hnutí nezúčastněných zemí mohly bez problémů vyvážet do východních i západních států.

Celkové ekonomice SFRJ se výrazněji začalo dařit až po mohutnych dodávkách vozů Yugo Koral a Florida do Severní Ameriky přes firmy Malcoma Briklina, z high-tech továrny Crvena Zastava Kragujevac. Do SFRJ začaly proudit valuty ve velkém objemu, zaplatily se veškeré státní dluhy a v zemi zavládl blahobyt.

Dalším úspěchem byla továrna VW TAS Sarajevo / Vogošća, odkud se dodávaly vozy VW Golf I. a II. generace vč. Audi 80. Dnes v tomto závodě probíhá montáž vozů Škoda Octavia a Fabia z SKD dílů. V roce 2004 zde začala též montáž vozu VW Golf V. generace.

Dalšími neméně úspěšnými montážními závody byly také Opel-Ida Kikinda, Citroën Koper, Tomos Koper a v neposlední řadě Renault Revoz z Nového Mesta.

[editovat] Administrativní členění

SFRJ byla organizována jako federativní socialistická republika, označovaná za zemi hraničnící se sedmi státy, se šesti členskými republikami, s pěti jazyky, čtyřmi národy, třemi vyznáními, dvěma písmy a jednou stranou. Oficiální dělení bylo tedy na šest členských republik, z toho v rámci Srbska existovaly ještě autonomní provincie Kosovo a Vojvodina.

[editovat] Obyvatelstvo

Jugoslávie měla v roce 1991 23 528 230 obyvatel:

Z toho v jednotlivých zemích:

• Srbsko 9 800 000
• Chorvatsko 4 800 000
• Bosna a Hercegovina 4 400 000
• Makedonie 2 000 000
• Slovinsko 1 700 000
• Černá Hora 584 000

a jednotlivé národnosti:

• Srbové 36 %
• Chorvati 20%
• Muslimové (Bosňáci) 10 %
• Albánci 9 %
• Slovinci 8 %
• Makedonci 6 %
• Jugoslávci 3 %
• Černohorci 2 %

[editovat] Související články

• Občanská válka v Jugoslávii
• Dějiny Chorvatska
• Dějiny Bosny a Hercegoviny